Začátek: 10:00 Místo konání: Hloubětínská 26, Praha 9 (SJOP ÚJOP UK Praha) - Auditorium - 2. patro

Program:

9.30 - 10.00 Registrace

10.00 - 11.00 Aktuality

J.Čemusová referovala o programu na další měsíce (Seminář k manuálu pro učitele češtiny pro cizince - dospělí bez znalosti latinky, termín 21. a 22. 3., Seminář kritického myšlení pro učitele češtiny pro cizince, termín 1. a 2.4.; oba semináře se konají v Hloubětíně) dále pozvala přítomné k Českému stolu a upozornila na změnu místa: opět v Literární kavárně, ale v Řetězové ulici v Praze 1. Paní Marie Vobořilová z MŠMT informovala o lektorátech ČJ na zahraničních univerzitách. Jde většinou o mezinárodní reciproční smlouvy, kdy jsou lektoři umisťováni na filologická pracoviště univerzit, většinou na institutech slavistiky. Také se jedná o výměny studentů; cílem je podpora výuky jazyka partnerské strany. V současné době působí 48 českých lektorů ve 20 zemích světa, včetně např. Indie a Egypta. Ve Francii jsou lektoři na 7 univerzitních pracovištích, ale i na středoškolských v Nimmes a v Dijonu. Dlouholetá tradice se udržuje např. v Budapešti, na Sorbonně, v Lublani, kde byla letos otevřena čeština jako studijní obor. Doba působení jednoho lektora by měla být minimálně 2 - 3 roky. Hlavním problémem jsou finance. Jiné země se podle slov pí Vobořilové starají více o pěstování svého jazyka v zahraničí, např. lektoři ze Slovenska mají vyšší plat a jsou placeni MZV jako diplomati. Požaduje se alespoň dvouletá praxe, pokud možno ve výuce češtiny jako cizího jazyka, nutná je aprobace čeština nejlépe s jazykem cílové země, uchazeč by měl být bez závazků. Požadované doklady - životopis, kopie diplomu, vítaná jsou i další doporučení. Do Egypta byl nyní vybrán kandidát z arabistiky, zde je nutná výjimka. Co se týče pracovních podmínek - lektor není v pracovním poměru s ministerstvem (smlouva podle paragr.51 občanského zákoníku), ale MŠMT zajistí dopravu lektora i jeho věcí, nutné poplatky, může pomoci při průběžném vybavování knihovny a obstaráváni pomůcek k výuce, zasílání denního tisku, i když je to finančně náročné, řeší se i otázka pojištění - MŠMT dává tzv. příplatek kolem 7 a půl tisíce Kč/měsíc - na nájem, pojištění (důchod), jinak se finanční ohodnocení lektora řídí podle předpisů dané země. Většinou se jedná o pozici lektora, který dostává nižší plat. Proto Gent a Londýn organizují jen stipendijní pobyty, také kvůli vysokým daním. British Council dříve výuku češtiny podporovala, ale už nemůže, proto se dělí o náklady s MŠMT a též přispívá britské ministerstvo zahraničí, ale i pomoc z této strany asi skončí. Z důvodu nedostatku financí hrozí nebezpečí, že budou lektorská místa mizet. Zájem je z bývalých zemí SSSR, ale opět jsou problémem peníze. Nelze ani zasílat učebnice, proto se snaží úředníci z MŠMT kontaktovat MZV s žádostí o pomoc při podpoře výuky v zahraničí, zatím se jedná o pokus. MZV by tuto iniciativu mělo spojit s podporou krajanských spolků. Dotazy - Jsou místa ve Španělsku? Ne, univerzity se propojují samostatně. Jak probíhá výběr, existuje komise a zveřejnění výsledků výběrového řízení na internetu? Odbor mezinárodních vztahů výběr zatím dělá sám, poslední roky je snaha zřídit komisi a lépe komunikovat se zahraničním partnerem. Otázka na kritéria výběru - tázající připadají příliš vágní, také kritika, že není výběr zveřejněn na internetu. M.Vobořilová vysvětlovala, že každý lektorát je specifický a že je zatím obtížné uplatňovat jednotné kritérium.

11.00 - 11.30 Fonetika češtiny pro cizince

Mgr. Jana Janoušková, Fonetický ústav FF UK Praha: Přednášející se rozhodla mluvit o projektu zvukové databáze češtiny, který probíhá od roku 1999. Původně byl zaměřen na rodilé mluvčí, ale později i na nerodilé, dva pododdíly se týkají mluvy studentů. Do výzkumu bylo zahrnuto asi 130 mluvčích, je sledována kultura řeči, zvláště v oddílu média. Oddíl nerodilých mluvčích: Studenti se v kursu učí přepisovat češtinu mezinárodními značkami, ukázalo se, že tato znalost může být později přínosná. V letním semestru probíhá kurs výslovnosti ( problémy - samohlásková kvantita, souhláskové skupiny, přízvuk, použití rázu) , studenti jsou nahráváni. Jevy s problémy jsou v semináři probírány individuálně. Letní škola slovanských studií - opět probírání individuálních chyb. Postupně vzniklo mnoho materiálu, přes 500 vzorků je zahrnuto do korpusu databáze. Obsahují výslovnostní cvičení, čtený souvislý text a mluvený souvislý text. Studenti jsou rozděleni do 3 kategorií podle původního jazyka, převažují Slovani. J. Janoušková dále chtěla předvést ukázky, ale bohužel z technických důvodů se to nepodařilo. Přislíbila, že v budoucnu by se mohla více soustředit na praktické problémy s výslovností.

11.30 - 12.15 Čeština pro Araby

Dr. Ch.Bahbouh: představení učebnice a specifika při výuce češtiny pro arabsky mluvící studenty: pan Bahbouh mluvil o své zkušenosti s češtinou (už od 1963), problémem je např. výslovnost hlásek p versus b, o versus u, dlouhé a krátké samohlásky, o versus u, dále rozdílná gestikulace a nonverbální významy. Jiné pojetí rodů, jiné zapojení paměti, každý jazyk má svou logiku, např. slovesný systém, v arabštině má koncovka jen jeden význam., tedy podle Araba čeština nemá logiku, je nutné najít její logiku. Učebnice Arabština pro Čechy obsahuje 9 000 slov, konverzační příručka asi 2 000 slov, 1 800 slov stačí pro domluvení. První zpráva o Praze byla v arabštině, Jan Hus dělal českou diakritiku podle arabštiny. Asi 1 500 slov v češtině pochází z arabštiny. Pan Bahbouh je překladatelem mnoha titulů moderní české literatury (přes 30 knih), proto ví, jak je důležitá znalost reálií. Je nutné dávat pozor na nezkreslenou informaci o jazyce. Číkí v arabštině znamená dobré zboží, dobrá věc. CD arabských textů o českých zemích ( Ibrahim ibn Jakub 962). Dotazy: konkrétně k učebnici, otázka malého počtu cvičení. Problém sponzorování učebnice, nezájem ministerstva.

12.15 - 13.15 Zkušenosti z výuky arabsky mluvících studentů

Diskusi vedli Mgr. Kateřina Kantarová a Ing. Marvan Alsouleiman: vokály - velkým problémem je pro studenty rozeznat e, i, u, p a b, v arabštině je dvojí k a dvojí h, v arabštině se krátké vokály vůbec nezapisují, dlouhé se zapisují pod řádku, prefixing v arabštině neexistuje, každé sloveso má jiný kmen, slovosled je podobný jako v češtině - sloveso a potom podmět a předmět, velký problém je nedostatek slovníků. Problém reálií - přístup učitele je výhodnější formální, zachovat odstup. Kulturní kódy - arabská kultura je více kontaktová, jiné pojetí času, zdvořilost a respekt k osobnosti více spočívá ve výmluvnosti. Tři pády a časy, předložky jsou vždy jen s jedním pádem, dokonavý vid existuje, ale důraz je pouze na tom, jestli děj trvá, či ne. Je důležité rozlišovat arabský východ, střed a západ, záleží na původu studenta, např. studenti ze Saúdské Arábie, Kuvajtu a Egypta jsou nejvíce konzervativní. Diskuse kolem otázky náboženství - zda se v konverzaci o náboženství bavit a jakým způsobem. Metodické triky k výslovnosti na základě arabštiny. Tip - uvést arabské reálie na internetové stránky. Další dotazy se týkaly hlavně konkrétních situací ve třídě. M. Souleiman je členem arabské kapely Ziriab v Praze, která často veřejně vystupuje. Zahrál a zazpíval arabskou píseň, nejprve arabsky a pak i v česká verzi. Vzhledem k značnému časovému posunu, bylo navrženo hlasování, zda udělat přestávku na oběd a dále pokračovat podle programu, nebo zda setkání ukončit a odpolední dílnu Jany Čemusové na téma Životní hodnoty - shodneme se? přesunout na dubnové setkání. Hlasováním bylo rozhodnuto setkání ukončit. Zapsala Jitka Ryndová ÚJOP UK, SJOP Albertov