Začátek: 10:00 Místo konání: Hloubětínská 26, Praha 9 (SJOP ÚJOP UK Praha) - Auditorium - 2. patro

10.00 - 10.30 Aktuality

J. Čemusová sdělila, že Asociace obdržela grant MŠMT v hodnotě 51 tisíc Kč. Finance jsou určeny na realizaci seminářů a na tvorbu 2 sborníků, které by měly obsahovat příspěvky z předcházejících setkání. Uzávěrka je 30. června 2005 (pro 1.sborník). Plánuje se cyklus didaktických seminářů zaměřených na jazykové vzdělávání. Během měsíce by měla být vytvořena nová webová stránka, kde bude možné najít příspěvky, modelové lekce, odkazy na konference v České republice i v zahraničí. J. Ryndová a M. Poláčková (obě z UK ÚJOP Albertov) krátce pohovořily o účasti na 8. ročníku Dne bohemistů na Varšavské univerzitě ve dnech 17. a 18. dubna 2005. Hlavním programem bylo vyhlášení výsledků literární a překladatelské soutěže studentů bohemistiky z celého Polska. Zájem o studium češtiny je v Polsku obrovský, vyučuje se na deseti univerzitách, všude jsou též čeští lektoři. Středisko ÚJOP UK Albertov připraví letos dva týdny letní školy speciálně pro polské studenty.

10.30 - 11.15 Ozvěny z 5. zasedání Rady Evropy k výuce jazyků - Lisabon

M. Hádková (UP Olomouc) - Zasedání proběhlo ve dnech 7. a 8. února, účastnilo se 15 lidí z celé Evropy. M. Hádková referovala o práci na popisu úrovně A1 na UP v Olomouci, dále se mluvilo o úrovních A2 a B2. Nejvíce se dikutovalo o zkouškách a jejich kompatibilitě s referenčním rámcem. Videoukázka předvedla průběh dvou zkoušek. První ukázka představila zkoušku úrovně A2, druhá B1. Zkoušející i zkoušení byli vždy ve dvojici. Jeden ze zkoušejících se věnoval zápisu průběhu zkoušky; u adeptů zkoušky se předpokládala vzájemná komunikace. Výrazné bylo časté užití obrázků, zkoušející neopravovala, v případě potřeby pomalu opakovala zadání. M.Hádková vyjádřila určité výhrady k předvedenému, hlavně kritizovala minimální znalost gramatiky u zkoušených. Celá zkouška byla posuzovaná především z komunikačního hlediska. Diskuse otevřela hodně sporných bodů, zejména otázku flexe u slovanských jazyků. Pokud by měla nějaká česká škola zájem o organizování těchto zkoušek, musí pilotní verzi, nahranou na kazetě, předložit k evaluaci ve Štrasburku.

11.15 - 11.30 Zkušenosti z výuky češtiny pro Vietnamce

Ing. J. Hepová, Ostrava (příspěvek přečetla J.Ryndová): Autorka ve svém příspěvku popsala a zhodnotila své zkušenosti z výuky Vietnamců, kterou provádí již od roku 1986. Používala skripta Učebnice češtiny pro Vietnamce z roku 1973 (již 5. vydání) od Karla Tahala a Márie Hrodkové. Musela si znovu nahrát audiokazety, přetvořit tabulky a samozřejmě spoustu vlastního materiálu dodat. Využívala knihy pro děti, obzvláště později v 90. letech, kdy se začala věnovat výhradně výuce dětí. Navrhuje organizovat prázdninový kurz pro děti před nástupem do 1. třídy základní školy, rodiče by neváhali finančně přispět.

11.45 - 12.15 Otázka vzdělání a výchovy vietnamských dětí a mládeže žijících v České republice ze sociokulturního hlediska

(N.Tung, N.D.Nhien - klub Bambus, Praha)

Podle pana Tunga žije v Česku asi 60 tisíc Vietnamců, z toho je 35% mladých lidí, odhaduje se, že žáků základních škol je asi 6 tisíc, mladých lidí asi 20 tisíc. Problémem je fakt, že učitelky nejsou připravené k výuce těchto dětí, základem je správná výslovnost. Rodiče, kteří jsou celý den v obchodě, nemohou dětem pomoct. Podle školského zákona mají krajské úřady zajistit bezplatné doučování v češtině, tzv. přípravné třídy, ale háček je v tom, že bezplatnost doučování (přípravných tříd) se týká jen dětí ze zemí EU (jak se vyjasnilo v diskusi poté). Je nutné pomoct také mládeži ve věku od 16 do 26 let, často jsou zde bez rodičů, mohou sklouznout do asociálního chování. Bylo by třeba zajistit přípravnou třídu na střední škole, rodiče jsou ochotni platit až 20 tisíc Kč ročně, MŠMT by mohlo přispívat přímo škole. Třetí skupinu tvoří studenti VŠ, dříve hlavně ČVUT. Po návratu do Vietnamu často zastávají důležité vládní funkce nebo jsou uznávaní odborníci. Perspektivní jsou stále technické obory, je nutné pomoct šikovnějším, ne bohatým. Dále v této souvislosti vystoupila dr. J. Šindelářová z katedry bohemistiky univerzity J.E.Purkyně v Ústí nad Labem, kde získali grant od MŠMT na přípravu bakalářského studia češtiny pro cizince. Podle ní nový vysokoškolský zákon zavazuje krajské úřady, aby zřídily přípravné třídy - kursy češtiny. Z toho vyplývá nutnost prvotního bezplatného proškolení učitelů. Kromě Ústí nad Labem se s tímto proškolováním začalo i v Ostravě.

12.15 - 12.45 Zkušenosti z Meteorologické

J. Dušková (ZŠ Meteorologická, Praha 4) popsala své zkušenosti z tříleté praxe, kdy k normálnímu úvazku češtinářky ještě přibrala výuku vietnamských dětí. V prvním roce byly děti zařazeny do třídy podle věku, tzn. že absolvovaly 4 hodiny výuky prvního stupně, pak byly 2 hodiny v družině a teprve pak měly 2 hodiny výuky češti ny. Proto bylo nutné postupovat formou hry, používat hlavně obrázky, hry, pantomimu (slovník pro malé děti neexistuje). Během školního roku se naučily časovat a částečně skloňovat. Následující rok byl vyzkoušen model se specializovanou třídou jen pro Vietnamce, ale bylo to neefektivní, třída byla věkově nesourodá. S předcházející skupinou bylo nutné dále pokračovat dva dny v týdnu. Vzhledem k tomu, že v třetím roce nebyly žádné dotace na výuku, věnovaly se 3 učitelky dětem po vyučování jednu hodinu formou doučování, kdy se hlavně vysvětlovaly problémy. Shrnutí: Malé děti jsou po roce schopné mluvit plynně a ve vyučování rozumět. Otázkou zůstává hodnocení, nyní je snaha hodnotit kombinovaně - známkami i slovně, např. z jazyka a dějepisu. Stále je nutné pracovat na zlepšení výslovnosti. Pomůcky: Základní kurs pro Vietnamce od ing. Tunga, překladové slovníčky základních pojmů učiva ZŠ (rusky, ukrajinsky, vietnamsky a anglicky), soubor karet nakl. Fortuna Co už umím a Poznávej lidi a život v zemi, v níž žiješ (oba tituly existuji rusky, ukrajinsky a vietnamsky) a Učíme se česky I, II od dr. Marie Hanzové. ,,Styblík" nevyhovuje.

12.45 - 13.15 Příprava učebnice ČJ pro vietnamské studenty a pilotního kurzu

B. Štindlová, TU Liberec, vyučuje 15 vietnamských studentů, kteří přijeli studovat technické obory (kromě Liberce studují Vietnamci techniku ještě v Ostravě a ve Zlíně). Vietnam studia sponzoruje, takže studenti by se po dokončení studia měli vrátit do Vietnamu. Před příjezdem do Česka absolvují studenti jednoměsíční kurs ve Vietnamu, ale podle starých učebnic, jejichž slovní zásoba je zastaralá. V Liberci se kurs sestává z 20 výukových hodin týdně, výuka je bez zprostředkujícího jazyka a i bez učebnice. Je snaha vytvořit vlastní materiál založený na přímé metodě. Schopnost komunikovat značně ovlivňuje sociokulturní aspekt. Studenti nadřazují ,,my" nad ,,já", radí se , nevystupují za sebe, dále je jim vlastní metodický konzervatismus - chtějí memorovat gramatiku, oceňují direktivní metodu výuky. Problémem je sociální interakce mezi studenty, např. kooperace chlapce a dívky je obtížná. I přes velkou píli se brzy projevila diskrepance mezi znalostí jazyka a schopností ji užívat. Sociokulturní kompetence Vietnamců je jiná - ano neznamená ano, úsměv neznamená pohodu, bylo nutné najít střední cestu ve změně jejich chování, aby se rozvíjely jejich znalosti a dovednosti. B. Štindlová zmínila pojmy sociální a kulturní identita, které jsou akcentované při výuce cizího jazyka (4 stupně akulturace: turista, dočasný resident, imigrant, občan). Problémem je špatná znalost české kultury, je proto nutné se soustředit na sociokulturní kompetence - v učebnicích to lze podpořit 2 způsoby: 1. učením o kultuře (tzv. reálie) a 2. učením o sociokulturním chování v komunikaci, tzn. v dialozích v konkrétních situacích. Z tohoto hlediska B. Štindlová kritizovala současné učebnice, které píšou o studentech a studentském životě, ale tím se nedá získat sociokulturní povědomí, to lze autentickými texty, které v učebnicích chybějí. Učebnice by se měla sestávat z části gramatické (přímá metoda a intenzivní nácvik výslovnosti), z části komunikační (aplikovaná gramatika, nácvik komunikačních situací), dále z části věnované reáliím a nakonec z tzv. části outdoor, kdy žáci dostávají specifický úkol, který mohou splnit jen v reálném životě (příprava na úkol a posléze jeho analýza ve třídě). Zaznamenala J. Ryndová

8. setkání spojené s Valnou hromadou je plánováno na 18. června 2005.

Změna: termín 9. setkání se z 24. září překládá na 8. října 2005.

24. září se uskuteční seminář věnovany výuce dětí.