Autorka představuje druhý díl souboru výukových materiálů pro žáky-cizince na 2. st. ZŠ, který vznikl v rámci projektu „Podpora integrace cizinců na lokální úrovni v roce 2023“. Tento díl navazuje na první část, která seznamovala žáky se základy českého jazyka, jako je abeceda, rozlišování rodů podstatných jmen, jednoduché jazykové jevy a základní slovesa v imperativu. Druhý díl rozšiřuje tyto základy o časování pravidelných i nepravidelných sloves v přítomném čase a přináší nové tematické okruhy pro jednotlivé školní předměty, tj. opět český jazyk a literaturu, matematiku, zeměpis, dějepis, přírodopis, fyziku, chemii a výchovu k občanství. Materiály kombinují vizuálně názorné výkladové části s praktickými úkoly a interaktivními online cvičeními, která jsou dostupná pomocí QR kódů. Tento systém umožňuje žákům procvičovat látku samostatně a současně nabízí možnost zpětné vazby. Instrukce jsou zjednodušené a jsou prezentovány v přítomném čase první osoby množného čísla, což koresponduje s hlavním gramatickým zaměřením dílu. Materiály jsou volně dostupné a nabízejí praktický nástroj pro podporu jazykové i předmětové výuky žáků-cizinců.
MICHAELA PALDUSOVÁ
Při osvojování řeči hraje rytmus a melodie velmi důležitou roli. Je to jedna z prvních věcí, které si děti ze svého mateřského jazyka a jeho zvukové stavby osvojí. Malým dětem pomáháme poznávat jazyk, jeho zvukovou stránku a rytmus pomocí básniček a písniček. A stejně jako rodilým mluvčím můžou pomáhat i mluvčím nerodilým.
Pracovat s texty a melodiemi v jazykové výuce můžeme různě. Nabízí se je využívat k demonstraci a procvičení vybraných gramatických jevů nebo slovní zásoby, seznamovat pomocí nich s ustálenými slovními spojeními, idiomy a frazémy nebo prezentovat kulturu dané oblasti.
V neposlední řadě můžou sloužit (a často slouží) k oživení a osvěžení lekcí i jako odpočinková a uvolňovací aktivita.
Existuje spousta možností, jak využít potenciál říkanek, uměleckých textů a různých písní při výuce výslovnosti. Mají totiž při jejím nácviku nezastupitelnou roli a stále nejsou využívány tak, jak by mohly být.
Co potřebujeme?
Aby byl výsledný efekt co nejlepší, je třeba mít na paměti několik zásad:
- V první řadě bychom měli vědět, čeho procvičením které básně, říkanky nebo písně chceme dosáhnout a na čem konkrétně chceme se studenty pracovat. Ne jen tak nechat studenty text přečíst, vysvětlit slovní zásobu a jít dál.
- Před každým nácvikem výslovnosti doporučuji studenty uvolnit pomocí jazykové rozcvičky. A to jak na celotělové úrovni (skákání, protažení se, uvolnění končetin), tak v oblasti mluvidel (frkání, zívání, foukání atd.).
- Dalším faktorem, který ovlivňuje efektivitu a úspěšnost, je výběr materiálu. Může se stát, že texty budou obsahovat příliš obtížnou a nepraktickou slovní zásobu, jejich rytmus nemusí být přirozený. Toho bychom se měli vyvarovat.
K trénování výslovnosti se přímo nabízí logopedické básničky. U nich je namístě obezřetnost právě kvůli náročné slovní zásobě a někdy i špatnému rytmu. Ne každá může být tedy pro naše účely vhodná.
- U výběru písně je třeba zohlednit, jestli text odpovídá melodii. To znamená, že dlouhý vokál koresponduje s dlouhým tónem. Což není vždy pravidlem.
Co procvičovat a jak?
Pomocí básniček a písniček můžeme nacvičovat výslovnost konkrétních hlásek, přízvuk, prozodii, frázování. Doporučuji tyto roviny od sebe neoddělovat a postupně je zařazovat všechny.
Dobrou zkušenost mám s tímto pořadím:
- melodie a rytmus, frázování ve spojení s přízvukem,
- kvantita a kvalita vokálů,
- artikulace konkrétní hlásky / skupiny hlásek.
Protože výslovnost je motorická dovednost, upřednostňuji práci s celým tělem. Celým tělem demonstrujeme průběh melodie, na akcent/důraz si každý student zvolí pohyb, který mu vyhovuje, např. tleskání, houpání, bouchání do stolu atd.
Praxe
U básniček sleduji víceméně následující postup:
- Rytmus, melodie – studenti si vytleskají, vybouchají rytmus a následně připojí na libovolnou slabiku (hm, ta, la) melodii a spojí s pohybem.
- Následně přichází uvědomění rytmu, melodie a jejich souvislosti s délkou vokálů (v této části může být pro studenty překvapující, že délka vokálů nesouvisí s přízvukem a že přízvuk je pevně umístěný na první slabiku, resp. prepozici).
- Pokračujeme „hrou na opice“ – čtením po vokálech, kdy si studenti procvičují kvalitu a kvantitu vokálů ve spojení s přízvukem.
- Když zvládneme rytmus, melodii a přízvuk ve spojení s vokály, můžeme se věnovat artikulaci problematických hlásek. Tu vysvětlím, konkrétně studentům popíšu, kde, jak a jakým způsobem se hlásky tvoří. Ideálně by práci s básničkami předcházel nácvik artikulace a fonematického sluchu v jiných aktivitách a při práci s básničkami by se jen upevňoval.
- Studenti čtou ve skupině, trojicích, dvojicích a samostatné čtení zařazuji na závěr, aby byli na produkci připravení.
Ke konkrétní práci s texty můžeme podle cíle nácviku zvolit různé formy:
- vynechávat hlásky/slabiky/slova,
- text rozstříhat na verše a nechat ho studenty poskládat,
- konce veršů vymazat a nechat studenty domyslet,
- pracovat s tématem textů na základě náplně a tématu lekce (roční období, jídlo, cestování…).
Nácvik výslovnosti za pomoci básní, říkadel a písní má u studentů úspěch. Jedním z jeho efektů je, že se studenti uvolní a cvičení výslovnosti tak probíhá mnohem lépe. Pokud jste se uměleckým textům do teď vyhýbali nebo je na lekcích obcházeli, zkuste využít jejich potenciál a budete příjemně překvapeni.
Mgr. MICHAELA PALDUSOVÁ (ÚJOP UK)
Vystudovala český jazyk a literaturu a lingvistiku a fonetiku na FF UK v Praze. Dlouhodobě se věnuje výuce výslovnosti a její metodice. Zkušenosti s ČCJ a výslovností má z různých jazykových škol, Centra pro integraci cizinců i ÚJOP UK. V současnosti je na mateřské dovolené, ale lektorům ČCJ na svých metodických workshopech stále přibližuje různé způsoby výuky výslovnosti.
Článek byl pro AUČCJ napsán k 85. setkání 5. 4. 2024.
