Příspěvek se zabývá možnostmi využití umělé inteligence ve výuce českého jazyka a cizích jazyků se zaměřením na podporu produktivních dovedností žáků a rozvoj jejich digitálních kompetencí. Vychází z rámce DigCompEdu a představuje konkrétní nástroje generativní i analytické umělé inteligence, které lze efektivně zapojit do plánování výuky, tvorby výukových materiálů, individualizace úloh i poskytování zpětné vazby. Text se věnuje didaktickému potenciálu vybraných aplikací, možnostem jejich využití při rozvoji psaného a mluveného projevu a upozorňuje také na rizika spojená s implementací AI do vzdělávací praxe, zejména v oblasti etiky, ochrany osobních dat a podpory kritického myšlení.
TEREZA KÁBELOVÁ
Rozvoj umělé inteligence (AI) zásadně proměňuje přístup k výuce, učení i přípravě vyučovacích hodin a tvorbě vzdělávacích materiálů. Stává se běžnou součástí výuky – jak na straně žáků, tak učitelů. Rozvoj digitálních kompetencí je vymezen rámcem DigCompEdu (The Joint Research Centre: EU Science Hub), jenž může sloužit jako vodítko a ukazatel pro zhodnocení toho, které kompetence již učitelé či žáci ovládají a na které je třeba se více zaměřit. Využití umělé inteligence může být přínosem v plánování lekcí i procesu vlastního učení. Tento příspěvek se zabývá možnostmi využití AI ve výuce českého jazyka a cizích jazyků. Cílem je poukázat na konkrétní aplikace, které mohou být využitelné ve výuce i vlastním učení. Důraz je kladen na podporu produktivních dovedností žáků, přípravu personalizovaných lekcí a rozvíjení digitálních kompetencí žáků.
Využití AI jako nástrojů pro vzdělávání
Nabídka nástrojů umělé inteligence je velice široká a přináší řadu možností pro využití ve výuce. NotebookLM umožňuje práci až s padesáti dokumenty, včetně tvorby vlastních tematických přehledů v grafické i audiovizuální podobě, kartiček pro podporu vybavování učiva, kvízů s vysvětlivkami a strukturovaných prezentací. Jeho výhodou je rovněž možnost propojení s Google Classroom a přínos pro vlastní studium díky možnosti systematičtějšího pochopení probíraných témat. Podobně je tomu u ClickUp, který představuje další možnost sestavit pokročilejší myšlenkovou mapu na základě textových souborů – tentokrát však s jednodušší možností stahování a tisku.
Ozvláštnění výuky a didaktický potenciál představuje aplikace Suno, již je možné využít za účelem tvorby písní například na základě probíraného tématu či v rámci příprav na hodinu. Do aplikace lze vkládat texty za účelem procvičování konkrétních jazykových jevů a následně tyto písně využít ve výuce tak, že žáci budou například doplňovat chybějící slova v textu na základě poslechu. Je možné také zhudebnit gramatické celky či konkrétní témata, a podpořit tak vybavování učiva a jeho další aplikaci na vyšších úrovních Bloomovy taxonomie.
Produktivní dovednosti lze podpořit prací s generativní AI a cílenou tvorbou promptů, které napomáhají žákovskému učení založenému na vlastní tvorbě. Výhodou je rychlá a personalizovaná zpětná vazba, jež žáky upozorňuje na specifické chyby, které mohou dále procvičovat a snažit se posunout na vyšší úroveň v cizím jazyce. Pro akademickou práci v hodinách je možné využít ScholarAI, jako inteligentní vyhledavač nám poslouží také PerplexityAI a pro opravu textu je vhodné využití např. Opravidla či isgen.ai – a to jak ke korekci pravopisu, interpunkce, tak i stylistiky.
Vlastní hodnocení a rozvoj například ve studiu jazyka lze podpořit díky generativní umělé inteligenci (ChatGPT, Gemini, Copilot). Tvorbu promptů žáci často sami od sebe nezvládají, a tak je jistě vhodné je jí naučit například pomocí tvorby takových promptů, které jim pomohou v seberozvoji v cílovém jazyce, např. ve formě následujícího typu zadání: představ si, že jsi můj učitel [jazyka], oprav mi můj text na [úrovni], chyby v gramatice mi vysvětli v [rodném jazyce], dej mi tipy na využití vhodnější a pokročilejší slovní zásoby, zvýrazni chyby v mém textu, dej mi tipy, jak se mohu zlepšit na [vyšší úroveň] a doplň, co mi v mém textu zásadně chybí. Obdobným způsobem lze generativní AI využít také při rozvoji mluveného projevu. Rozvoj v jazyce lze podpořit také pobídkou generativní AI, aby žákům doporučila knihy, podcasty či seriály vzhledem k jejich zájmům a úrovni jazyka. Mohou chatbota poprosit, aby s nimi vedl dialog na úrovni kamaráda ve škole na konkrétní téma, rovněž si mohou text nechat převést na zvládnutelnou úroveň a pracovat s ním, v případě potřeby lze k němu vytvořit různá cvičení k upevnění učiva.
Generativní AI je možné využít také pro plánování lekcí a tvorbu zadání. Lze generovat cíl hodiny, metody, aktivity, texty do výuky a cvičení k nim (např. také stylizované vzhledem k různým komunikačním situacím), analýzu textů z internetu (mj. ukázek ze sociálních sítí), kvízové a reflektivní otázky, gradované a personalizované úlohy (např. na různých úrovních, vzhledem k tématům blízkým žákům), obrázky pro popis, texty k videím a písním (využitelné např. v aplikacích Suno či Heygen). Tvorbě dialogů může napomoci využití VoiceGPT. Komplexnější plánování lekcí poté nabízí Sciobot, rovněž je možné pro plánování využít NotebookLM.
Zavádění AI do vzdělávací praxe přináší řadu pozitiv i negativ. Vedle úspory času při plánování lekcí je důležité zmínit možnost individualizace výuky, gradování úloh a efektivnější zpětnou vazbu. Jak konstatuje Hauser (2024), „AI je také užitečná při práci se žáky se speciálními potřebami, kde může přispět k lepšímu pochopení a zvládnutí učiva“. Rizika spočívají zejména v otázkách ochrany osobních dat, etiky a potlačení kreativity, tvořivosti či motivace žáků. Hobler (2025) upozorňuje na to, že „jedním z hlavních problémů je snížení lidských dovedností a schopností, protože lidé stále více spoléhají na automatizované systémy pro rozhodování a řešení problémů“.
Při implementaci AI do výuky je důležité dbát na nastavení hranic pro práci s těmito nástroji, zaměřit se na podporu a rozvoj kritického myšlení a vlastní tvořivosti, přičemž je důležité dbát na reflexi, právní otázky a etiku. Umělá inteligence by ve výuce měla plnit roli podpůrného nástroje rozvíjejícího schopnosti a dovednosti vzdělávaných, nikoli nahrazovat jejich vlastní přemýšlení a autonomii učení.
LITERATURA
- Hauser, Štěpán. Umělá inteligence jako nový pedagogický nástroj: Jak využívat AI ve školách. Praha školská, 2024. Dostupné z: https://www.prahaskolska.eu/umela-inteligence-jako-novy-pedagogicky-nastroj-jak-vyuzivat-ai-ve-skolach
- Hobler, Jan. Výhody a nevýhody umělé inteligence v roce 2025. Článkobot, 2025. Dostupné z: https://www.clankobot.cz/blog/vyhody-a-nevyhody-umele-inteligence-v-roce-2025
- The Joint Research Centre: EU Science Hub. Digital Competence Framework for Educators (DigCompEdu) [online]. Luxembourg: Publications Office of the European Union. Dostupné z: https://joint-research-centre.ec.europa.eu/digcompedu_en
- OpenAI. Oprava a analýza textu „Dobrý den pane Sýkora“ – komunikační situace: žádost o brigádu. OpenAI, 2025. Dostupné z: https://chat.openai.com
- OpenAI. Tvorba textu „Chceš si koupit novou kabelku a chceš poradit“. OpenAI, 2025. Dostupné z: https://chat.openai.com
- Heygen. České nářečí zábavně. Heygen, 2025. Dostupné z: https://app.heygen.com/videos/f912bbe5694f4c24a964c4a3f76e8215
- ClickUp Brain. What to Advise a Family Member Dismissed for Being Homosexual. ClickUp, 2025. Dostupné z: https://app.clickup.com
Mgr. Tereza Kábelová (Střední škola Drtinova)
Vystudovala učitelství českého jazyka a anglického jazyka na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy a dlouhodobě působí ve středoškolském a vyšším odborném vzdělávání. Ve své pedagogické praxi se zaměřuje na rozvoj jazykových dovedností, využívání moderních didaktických metod, implementaci kritického myšlení do výuky a využití digitálních technologií ve výuce. Odborně se věnuje zejména integraci umělé inteligence do jazykového vzdělávání, individualizaci výuky a rozvoji digitálních kompetencí žáků i učitelů. Součástí její praxe je také tvorba výukových materiálů a metodická podpora pedagogů, na sociálních sítích vystupuje jako Tady učím já.
Článek byl pro AUČCJ napsán k 91. konferenci 22. 11. 2025.
