Článek se zaměřuje na využití nástrojů umělé inteligence (AI) při výuce češtiny jako cizího jazyka. Diskutuje hlavní přínosy, jako jsou dostupnost, trpělivost a možnost individuálního přizpůsobení, i rizika spojená s nepravdivými informacemi, ochranou dat a pasivitou studujících. Praktická část nabízí konkrétní příklady zapojení AI do nácviku mluvení, psaní a práce s textem, včetně doporučení pro bezpečné používání (např. metoda „semafor“). Zvláštní pozornost je věnována nástrojům ChatGPT, Gemini a NotebookLM, které umožňují simulaci konverzací, generování cvičení, poskytování zpětné vazby a tvorbu multimediálních materiálů. Článek zdůrazňuje, že AI má sloužit jako podpora učení, nikoli jako náhrada učitele, a apeluje na etické a kritické využívání technologií ve vzdělávacím procesu.
DEAN POSAVEC-MALOK
V posledních letech se nástroje umělé inteligence staly běžnou součástí našeho každodenního života – od vyhledávání informací až po tvorbu textu. Na konci listopadu 2022 představila společnost OpenAI široké veřejnosti chatbot ChatGPT. (OpenAI 2022) Jedná se o chatbot využívající tzv. velké jazykové modely, tedy systémy trénované na obrovském množství dat, které dokážou generovat odpovědi podobné lidské řeči. Zprávy o jeho působivých schopnostech se rychle šířily a během prvních měsíců si ChatGPT stáhly miliony lidí. (Euronews 2023) Brzy následovali další chatboti vyvinutí různými technologickými společnostmi. Tyto nástroje ovlivnily nejen to, jak přemýšlíme a pracujeme, ale také způsoby, jakými se učíme. V tomto článku se zaměříme na vybrané aspekty a konkrétní možnosti praktického použití těchto nástrojů při výuce češtiny jako cizího jazyka. Nejprve se podíváme na obecné možnosti, poté na konkrétní příklady z praxe.
AI ve třídě: přínosy a rizika
AI chatboti dnes zvládají komunikaci v desítkách jazyků, což u mnoha učitelů vyvolává obavy. Většina studentů je již zvyklá, že se v případě jakýchkoliv dotazů okamžitě obrátí na tyto konverzační agenty. Podívejme se nejprve na přínosy a rizika, která nám využití umělé inteligence ve výuce přináší.
Jedním z největších přínosů je jejich neustálá dostupnost, což znamená, že studenti se na ně mohou obrátit kdykoli. Většinu studentů během výuky ve třídě nemusí napadnout otázky, na které později mohou přirozeně narazit v rámci samostudia. Jen málokterý studující pošle učiteli e-mail o půlnoci. Na nástroje AI se však mohou obrátit prakticky kdykoli a kdekoli, stačí jim k tomu pouze internetové připojení. Dále lze zmínit trpělivost, s jakou chatboti odpovídají na naše dotazy. Nikam nespěchají a vše vysvětlí v případě potřeby i několikrát. Studenti si navíc své chatboty mohou přizpůsobit podle sebe, např. pokud preferují určitý styl odpovědí, jazyk apod. Posledním příkladem je to, že tyto nástroje slouží jako bezpečné prostředí pro chyby. Jedná se o soukromou konverzaci a student se nemusí bát udělat chybu. Nástroje AI často povzbuzují studenty k pokračování v konverzaci.
Na druhé straně je samozřejmě nutné uvést i rizika. AI občas generuje tzv. halucinace, kdy sebevědomě tvrdí něco, co není pravda. Pro uživatele znalého tématu to není velký problém, protože snadno přijde na to, že informace vygenerována umělou inteligencí je nepravdivá. Nicméně studující tyto potřebné znalosti nemusí vždy mít a mohou se snadno naučit něco, co není pravda. Dále je nutné si dávat pozor i na jazykové znalosti AI modelů v češtině. Za poslední tři roky se čeština v AI modelech výrazně zlepšila, ale AI stále naráží na problémy spojené s její složitou gramatikou. Dále bychom si měli být vědomi faktu, že v on-line prostředí je nutné chránit naše data. S nástroji umělé inteligence bychom neměli sdílet žádné osobní údaje, protože skoro všechny AI modely se na našich datech dále zdokonalují. Posledním rizikem, které zde uvedu, je rostoucí pasivita studujících. Studující začínají AI nástroje užívat jako své vlastní asistenty a většinu úkolů je již možné udělat pomocí těchto nástrojů. Takový přístup studentům nepomáhá při získání nových znalostí a zlepšení jejich jazykových dovedností.
Výhody umělé inteligence jsou nepopiratelné – dostupnost, trpělivost a možnost individuálního přizpůsobení mohou studentům výrazně pomoci. Na druhé straně však nesmíme přehlížet rizika, jako jsou nepravdivé informace, problémy s češtinou, ochrana dat či pasivní přístup k učení. Klíčem je proto kritické a uvážené využívání těchto nástrojů tak, aby podporovaly rozvoj jazykových dovedností, ne aby jej zcela nahrazovaly.
Proč AI ve výuce? Rámec 5C kompetencí pro 21. století
Kim et al. (2023) ve svém článku zmiňují rámec tzv. 5C competencies, tedy dovedností, které by si studující měli osvojit v digitální éře. K tomu by nám (a našim studujícím také) měla pomáhat právě umělá inteligence. Patří sem: creativity, critical thinking, communication, collaboration, computational thinking. Jak může AI podpořit rozvoj těchto kompetencí?
K získání kompetence creativity (kreativita) lze použít AI ke generování nápadů, hraní rolí (role play) a tvorbě vlastních materiálů. Všechny tyto úkoly dnešní AI nástroje už zvládají bez jakýchkoli větších problémů. Studující tak získávají inspiraci a procvičují jazyk v různých modelových scénářích, které napodobují běžné situace.
Kritické myšlení se rozvíjí při práci s výstupy AI. Studující se učí ověřovat fakta, hodnotit kvalitu textu a odhalovat chyby. Tyto situace jsou ideální pro diskuzi a rozvoj schopnosti argumentace, která je důležitá nejen v cizím jazyce.
Komunikace je v jazykové výuce zásadní. AI nabízí bezpečné prostředí pro konverzaci bez stresu, okamžitou zpětnou vazbu a možnost simulovat reálné situace. Studující tak mohou procvičovat psaní i mluvení kdykoli a bez obav z chyb.
Spolupráce mezi studujícími ve třídě se díky AI otevírá novým možnostem. Studující mohou společně vytvářet projekty, brainstormovat nápady nebo porovnávat své návrhy s návrhy AI. Tím se učí nejen jazyk, ale i týmovou práci.
Poslední kompetencí je počítačové uvažování. Ač nepatří ve výuce češtiny mezi ty nejzásadnější kompetence, pomáhá studujícím chápat logiku digitálních nástrojů, strukturované myšlení při zadávání promptů a etické aspekty používání technologií.
AI tedy není jen nástroj pro usnadnění práce, ale může být prostředkem k rozvoji klíčových dovedností potřebných pro budoucnost.
Než začneme AI používat
Pokud se rozhodneme zapojit nástroje umělé inteligence do výuky, a zejména pokud je chceme aktivně využívat se studenty, je nutné si nejprve stanovit jasná pravidla. Transparentní komunikace je klíčová: studující by měli znát naši vizi, očekávání i způsob, jakým mohou AI používat. Jednou z doporučených metod je tzv. semafor:
- Červená: co je zakázáno.
- Generování celých textů, které by studující vydávali za vlastní. Takový postup jim nic nepřinese, protože se neučí.
- Vkládání osobních údajů. To je zásadní pro informační gramotnost a kybernetickou bezpečnost.
- Bezohledné vkládání výukových materiálů do AI chatů, zejména pokud jde o materiály chráněné autorskými právy.
- Žlutá: částečné použití AI.
Studující mohou využít AI jako asistenta při dílčích úkolech, například:
- brainstorming nápadů
- oprava gramatiky
- hledání synonym a vysvětlování jazykových jevů
Je vhodné studující upozornit, že AI dělá chyby a výsledky by měli konzultovat s učitelem.
- Zelená: plné využití AI jako asistenta.
Sem patří úkoly, které lze považovat za bezpečné, například:
- simulace konverzačních situací
- generování cvičení
- vysvětlování chyb
V těchto případech nehrozí, že by studující odevzdali text vytvořený strojem.
Stanovení hranic pomáhá předejít problémům a zároveň ukazuje studujícím, že AI může být užitečný nástroj, pokud ji používáme smysluplně.
Nácvik mluvení
Už jsem zmínil, že AI může pomoci při nácviku mluvení, zejména pomocí různých modelových konverzačních situací. Podívejme se nejprve na možné důvody, proč studující nemluví. Mnozí studující, zejména na nižších jazykových úrovních, raději mlčí, než aby riskovali chyby. Bojí se udělat chybu, s čímž úzce souvisí i to, že si myslí, že jim kvůli tomu nikdo nebude rozumět. Dalším důvodem je nedostatek kontaktu s rodilými mluvčími. Mimo třídu často nemají možnost jazyk procvičovat. Studující jsou si často vědomi toho, že jejich jazykové dovednosti nejsou dostačující k vyjádření vlastních myšlenek ve stejném rozsahu jako v mateřském jazyce nebo v cizím jazyce, který ovládají lépe než češtinu.
Jako možné řešení se nabízí právě nástroje umělé inteligence. Dnes již má většina známých chatbotů konverzační funkci, s pomocí které si uživatelé mohou se svým asistentem povídat. V našem příkladě se ale zaměříme pouze na dva nástroje – ChatGPT a funkci mluvené konverzace, tzv. voice mode, a Gemini s jeho funkcí Gemini Live. Jak můžeme tyto nástroje bezpečně využít ve výuce? Ideální situace je, že vyučující připraví v prostředí Chatu GPT speciálního asistenta, který bude využit pouze k písemné a ústní komunikaci se studujícími. V prostředí nástroje definujeme všechna kritéria, jazykové prostředky a stejně tak i konverzační situaci (např. v restauraci, na úřadě, na nádraží). Umělá inteligence by zde měla vést slušnou konverzaci se studujícími a pomáhat jim zlepšovat jejich komunikační schopnosti. Ideálně by se konverzace měla pokaždé vyvíjet odlišně, s různými otázkami od AI. Směr konverzace však nemůžeme plně ovlivnit. Se studujícími potom pouze nasdílíme odkaz na konkrétního agenta. Technologii je vhodné nejprve vyzkoušet ve třídě, abychom mohli doladit případné nedostatky, a až poté s ní pracovat tak, že procvičování vybrané komunikační situace zadáme za domácí úkol.
V prostředí chatbotu Gemini lze také připravit vlastního agenta, ale v době psaní tohoto článku nepodporovali jednotliví agenti tzv. voice mode. Funkce Gemini Live je součástí „hlavního“ vlákna, kde není možné chatbotovi zadat přesné pokyny. Oba nástroje je ale samozřejmě možné využít i na nácvik písemné komunikace, např. formou dopisování s úřadem, lékařem apod.
Nácvik psaní
Nácvik psaní je pravděpodobně nejproblematičtější oblastí, protože většina AI chatbotů dnes dokáže generovat věrohodné texty i v češtině. Studující tak mají neustále k dispozici nástroj, který text vytvoří za ně. U studujících na nižších úrovních je využití umělé inteligence odhalitelné velmi snadno, nicméně u pokročilých studentů už to nemusí být tak zjevné. Proto bychom s nimi ve třídě měli otevřeně mluvit a nastavit si jasná pravidla. Jedním z největších problémů bývá, že studující nevědí, jak začít psát. Proto se obracejí na AI, aby tu práci udělala za ně. Cílem je tedy studující vést k tomu, aby AI chápali ne jako autora, ale spíš jako pomocníka. Ve třídě lze společně s nástroji AI vygenerovat nápady na psaní textů, např. témata, struktura textu, jazykové prostředky apod. Je důležité ukázat, že AI lze využít i jinak než jen k automatickému generování textu.
Dalším příkladem práce s vlastním textem a umělou inteligencí je poskytování zpětné vazby. Jedna z možností je, že studující pracují s naší zpětnou vazbou, jež analyzují pomocí umělé inteligence. Ptají se, proč je něco chyba, a žádají o vysvětlení daného jevu. Další z možností je, že na daný úkol získají zpětnou vazbu pouze od umělé inteligence. Je však nutné upozornit, že zpětná vazba AI není vždy ideální, protože i přes výrazné zlepšení češtiny se chyby stále objevují. Může také dojít k tomu, že AI chybu přehlédne nebo jako chybu uvede něco, co jí ve skutečnosti není. Cílem není, aby AI opravila všechny chyby, ale aby na ně studující upozornila.
Dalším možným využitím je generování vzorových textů. Studující, obzvlášť ti pokročilejší, kteří již komunikují v češtině, si občas nevědí rady s tím, jak napsat různé typy formálnějších textů. Jedná se například o životopis, žádost, omluvu, tedy o texty, se kterými se většina z nich setká ve svém běžném životě. AI může sloužit k tomu, aby studujícím ukázala, jak mají tyto texty vypadat. Případně se mohou doptávat na různé otázky. Cílem je, aby jim AI ukázala formát textu a fráze, nikoli aby text napsala za ně.
Práce s textem
Umělá inteligence může studující podpořit při práci s textem hned několika způsoby. Studující často čtou texty, ale přehlíží důležité detaily. Umělou inteligenci lze proto využít, aby studujícím pomáhala při hledání odpovědí v textu. Stačí vložit text a AI vygeneruje otázky na míru. Studující hledá odpovědi v textu a tímto způsobem se zlepšuje jeho dovednost aktivního čtení. AI má potom za úkol i poskytovat studentovi zpětnou vazbu. Pokud se rozhodneme AI využít tímto způsobem, musíme dbát na autorská práva. Ani my, ani studující bychom neměli do AI vkládat texty, k nimž nemáme autorská práva. Proto je potřeba předem zvážit, které texty k tomuto účelu využijeme.
Na základě textu může AI vygenerovat i seznam nových slov, případně je studující může vypsat sám. Novou slovní zásobu pak mohou studující aktivně používat ve větách. Toto je důležité pro správné pochopení významu slov a zařazení lexika do správného kontextu. Umělá inteligence může studenta tímto procesem doprovázet a poskytovat mu zpětnou vazbu. Slovní zásobu lze převést i do podoby tzv. flashcards. Dnes na toto existuje řada nástrojů, např. Quizlet, ale tyto kartičky lze vytvořit i přímo v prostředí vybraných AI chatbotů.
Posavec-Malok_01.png |
Posavec-Malok_02.png |
| Obr. 1, 2: Ukázka digitálních výukových kartiček vygenerovaných v aplikaci Gemini – lícová strana s termínem (vlevo) a rubová strana s výkladem a překladem (vpravo). Zdroj: archiv autora prostřednictvím aplikace Gemini. | |
NotebookLM
NotebookLM si podle mého názoru zaslouží zvláštní pozornost. Primárně je určen pro rešeršní a vědeckou práci, ale jeho funkce lze využít i při výuce cizích jazyků. Jedná se o nástroj od společnosti Google a jeho primární funkcí je analýza textů a pomoc při rešeršní práci. Jak jej tedy můžeme využít ve výuce cizích jazyků?
Posavec-Malok_03.png
Obr. 3: Uživatelské rozhraní aplikace NotebookLM se zobrazením nahraného zdroje (vlevo), interaktivního chatu (uprostřed) a panelu studijních nástrojů Studio (vpravo).
NotebookLM dokáže na základě textů generovat videa a podcasty (obě funkce jsou dostupné v češtině), vytvářet myšlenkové mapy a nabízí celou řadu dalších možností (Obr. 2). Podle společnosti Google jde o uzavřený systém, který nepoužívá vložené texty k trénování modelu (Martin – Johnson 2023), takže je možné bezpečně vkládat různé typy textů. Stačí nahrát zdrojový text a vygenerovat audio přehled (podcast) nebo video přehled (komentovanou prezentaci). Studujícím pak můžeme poskytnout jeden z těchto přehledů a zadat jako domácí úkol napsání shrnutí, případně nějaké další cvičení. Tímto způsobem lze trénovat poslech. NotebookLM umožňuje také generovat kvízy, infografiky a myšlenkové mapy, které lze využít ve třídě i při domácí práci.
Závěr
V článku jsme se věnovali výhodám, nevýhodám a praktickým ukázkám zapojení umělé inteligence do výuky se zvláštním důrazem na samostatnou práci studujících. AI by nikdy neměla nahrazovat učitele, ale měla by především sloužit jako podpora učení.
Při zapojování nových technologií bychom měli ideálně začít s malými kroky. Nástroje AI bychom nejprve měli vyzkoušet ve třídě, a až potom práci s nimi zadat jako domácí úkol. Je nutné stanovit jasná pravidla (např. podle metody semaforu) a komunikovat je transparentně. Studující bychom měli vést k tomu, aby AI využívali jako asistenta, nikoli jako autora.
Jsme svědky rychlého vývoje AI, který bude pokračovat i nadále. Je žádoucí, abychom sledovali trendy a nové možnosti, ale také abychom zachovali kritický přístup. My, jakožto vyučující, bychom si také měli být vědomi možností, které nové nástroje přináší, stejně jako rizik. Technologie může obohatit výuku, pokud ji používáme eticky a smysluplně. Umělou inteligenci bychom neměli chápat jako hrozbu, ale naopak jako příležitost, kterou využijeme k podpoře kreativity, komunikace a aktivního učení našich studujících.
LITERATURA
- EURONEWS. ChatGPT a year on: 3 ways the AI chatbot has completely changed the world in 12 months [online]. Euronews, 2023. Dostupné z: https://www.euronews.com/next/2023/11/30/chatgpt-a-year-on-3-ways-the-ai-chatbot-has-completely-changed-the-world-in-12-months. [28. 12. 2025].
- GOOGLE LLC. Gemini [software/online]. Google LLC, 2025a. Dostupné z: https://gemini.google.com/ [28. 12. 2025].
- GOOGLE LLC. NotebookLM [software/online]. Google LLC, 2025b. Dostupné z: https://notebooklm.google.com/. [28. 12. 2025].
- Kim, Sunyoung – Shim, Joobo – Shim, Jaechang. A Study on the Utilization of OpenAI ChatGPT as a Second Language Learning Tool. Journal of Multimedia Information System [online]. 2023, roč. 10, č. 1, s. 79–88. Dostupné z: https://doi.org/10.33851/JMIS.2023.10.1.79. [28. 12. 2025].
- Martin, Raiza – Johnson, Steven. Introducing NotebookLM [online]. Google LLC, 2023. Dostupné z: https://blog.google/technology/ai/notebooklm-google-ai/. [29. 12. 2025].
- OPENAI. Představujeme ChatGPT [online]. OpenAI, 2022. Dostupné z: https://openai.com/cs-CZ/index/chatgpt/. [28. 12. 2025].
Mgr. Dean Posavec-Malok (Ústav bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících FF UK, Ústav jazyků LFP UK)
Je doktorandem na Ústavu bohemistiky pro cizince a komunikace neslyšících Filozofické fakulty Univerzity Karlovy. Ve svém výzkumu se zaměřuje na integraci moderních technologií do výuky češtiny jako cizího jazyka s důrazem na využití umělé inteligence při hodnocení psaného projevu. Zkoumá, jak nástroje založené na AI mohou podporovat autonomii studentů a zvyšovat kvalitu zpětné vazby. Účastní se mezinárodního projektu COST Action „Responsible Artificial Intelligence for Language Learning“, kde přispívá k interdisciplinárnímu výzkumu role AI ve výuce jazyků. Jeho práce propojuje aplikovanou lingvistiku, vzdělávací technologie a osvojování cizího jazyka s cílem podpořit inovace ve výuce češtiny jako cizího jazyka. V současné době vyučuje češtinu pro cizince na Lékařské fakultě UK v Plzni.
Článek byl pro AUČCJ napsán k 91. konferenci 22. 11. 2025.
