Příspěvek se zabývá významem diagnostiky žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) v zemi jejich původu. Zdůrazňuje přínos zjištění jazykových a kognitivních schopností dítěte v mateřském jazyce pro následnou integraci do školního systému v nové zemi. Text představuje možnosti využití jazykových portfolií, psychologických zpráv a pedagogických pozorování jako součásti transkulturní diagnostiky, která respektuje jazykovou i kulturní identitu žáka.
LENKA KADER AGHOVÁ
Diagnostika žáků s odlišným mateřským jazykem (OMJ) představuje zásadní nástroj pro pochopení jejich vzdělávacích potřeb a pro plánování adekvátní podpory při vstupu do nového školního systému. V české praxi je však vstupní posouzení dítěte často založeno primárně na výkonu v češtině jako vyučovacím jazyce. Tento přístup může být problematický, protože neodráží úroveň rozvoje žáka v jeho mateřštině ani dosavadní vzdělávací zkušenosti.
Cílem tohoto příspěvku je ukázat význam diagnostiky realizované v zemi původu, popsat její přínos pro školní integraci v České republice a představit možnosti, jak lze s těmito informacemi efektivně pracovat.
Diagnostika v přirozeném jazykovém a kulturním prostředí
Diagnostika provedená v zemi původu umožňuje zachytit jazykový i kognitivní vývoj dítěte v prostředí, které je mu přirozené. Dítě je zde schopno podávat výkon odpovídající jeho skutečným schopnostem, jelikož není zatíženo neznámým jazykem, kulturními odlišnostmi ani novými školními pravidly.
Hodnocení může zahrnovat:
- školní vysvědčení a průběžné hodnocení,
- jazykové portfolio,
- ukázky písemných prací,
- pedagogická pozorování,
- psychologická či speciálně pedagogická vyšetření vedená v mateřském jazyce.
Tyto informace umožňují učitelům v cílové zemi rozlišit mezi jazykovou bariérou a skutečnými vzdělávacími obtížemi. Jak uvádějí Cummins (2000) či Hájková a Hlušíková (2020), schopnost žáka vyjádřit své myšlenky v mateřském jazyce je klíčová pro přesné posouzení jeho kognitivních dovedností a školních návyků.
Význam přenosu školní dokumentace
Přenos dokumentace ze země původu přináší školám v České republice řadu výhod. Umožňuje lépe pochopit, v jaké oblasti již žák dosáhl úspěchu, jaké studijní návyky má osvojené a zda již disponuje akademickými dovednostmi, které lze dále rozvíjet.
Jazykové portfolio nebo ukázky školních prací poskytují reálný obraz o rozvoji čtení, psaní i porozumění textu v mateřském jazyce. To je významné zejména u žáků, kteří mají omezenou slovní zásobu v češtině a jejich výkon by mohl být nesprávně interpretován jako projev nízké školní zralosti nebo jako možné riziko specifických poruch učení.
Transkulturní diagnostika
Koncept transkulturní diagnostiky se opírá o myšlenku, že každý žák nahlíží na vzdělávání skrze vlastní kulturní zkušenost a jazyk. Tento přístup proto kombinuje různé metody hodnocení a bere v úvahu rozdílné školní systémy, odlišné pojetí autority, různé přístupy k učení či kulturní zvyklosti při komunikaci.
Transkulturní diagnostika:
- respektuje jazykovou identitu žáka,
- snižuje riziko chybných závěrů při hodnocení výkonu,
- odděluje jazykové obtíže od kognitivních či specifických poruch učení,
- umožňuje realistické plánování podpůrných opatření.
Zkušenosti bilingvních škol a organizací pracujících s migranty potvrzují, že porozumění kulturnímu kontextu žáka výrazně zlepšuje kvalitu vzdělávací podpory.
Mezinárodní doporučení
Podle OECD (2019) či UNESCO mají být školy při přijímání žáků-migrantů podporovány nástroji pro posouzení jazykové a čtenářské gramotnosti v mateřském jazyce dítěte. Doporučuje se využívat tzv. language background assessment, které umožňuje hlubší porozumění jazykové biografii žáka a jeho silným stránkám.
Mnoho evropských zemí již pracuje s modely, které zahrnují:
- systematický přenos školní dokumentace,
- vícejazyčné hodnotící nástroje,
- konzultace s odborníky z předchozích škol,
- odborné profily žáků vytvořené ještě před migrací.
Tyto postupy významně usnadňují adaptaci dětí na nový školní systém a snižují riziko jejich školního neúspěchu.
Perspektivy pro český vzdělávací systém
V současné české praxi je sběr informací ze země původu často nahodilý a závislý na iniciativě rodičů či jednotlivých škol. Chybí jednotný systém přenosu dokumentace, metodické vedení a také nástroje v mateřských jazycích žáků.
Doporučenými kroky do budoucna jsou:
- vytvoření standardizovaného „diagnostického balíčku“ pro rodiny,
- zajištění překladů klíčových dokumentů,
- spolupráce s poradenskými zařízeními v zemích původu,
- metodická podpora škol pro práci s jazykovým portfoliem,
- rozvoj transkulturně orientované diagnostiky.
Systematická spolupráce mezi školami, poradenskými zařízeními a odborníky z různých zemí by umožnila vytvořit komplexní obraz o vzdělávacích potřebách žáka a naplánovat podporu, která je skutečně efektivní a spravedlivá.
Diagnostika žáků s odlišným mateřským jazykem provedená v jejich zemi původu představuje důležitý nástroj pro zajištění rovných příležitostí ve vzdělávání. Umožňuje přecházet od posuzování deficitů k identifikaci silných stránek žáků a jejich vzdělávacího potenciálu.
Přenos informací z předchozí školy, využití jazykových portfolií a uplatnění transkulturního pohledu na diagnostiku mohou významně přispět k tomu, aby žáci s OMJ vstupovali do českého vzdělávacího systému s porozuměním jejich skutečných možností a potřeb. Z dlouhodobého hlediska je vhodné směřovat k vytvoření propojené sítě institucí, která umožní kontinuitu diagnostiky bez ohledu na hranice jednotlivých států.
Lenka Kader Aghová
Autorka působí v oblasti výuky češtiny jako druhého jazyka a ve své práci se zaměřuje na podporu žáků s odlišným mateřským jazykem, jejich začleňování do českého vzdělávacího prostředí a rozvoj jazykových kompetencí. Dlouhodobě se věnuje výuce žáků s OMJ a individuálnímu přístupu k vícejazyčným dětem.
LITERATURA
BAUMANOVÁ, Renata a Dagmar ŠEBEŠOVÁ. Žáci s odlišným mateřským jazykem v české škole. Praha: Národní pedagogický institut, 2018.
CUMMINS, Jim. Language, Power and Pedagogy: Bilingual Children in the Crossfire. Clevedon: Multilingual Matters, 2000.
HÁJKOVÁ, Věra – HLUŠÍKOVÁ, Lucie. Inkluze žáků s odlišným mateřským jazykem v českém školství. Praha: Karolinum, 2020.
OECD. The Road to Integration: Education and Migration. Paris: OECD Publishing, 2019.
Článek byl pro AUČCJ napsán k 90. konferenci 20. 9. 2025.
