Pandemie covidu-19 a rozmach digitálních technologií zásadně proměnily podmínky jazykového testování po celém světě. Příspěvek vysvětluje, jaké důvody vedly ke změně prezenčního zkoušení ústní části Certifikované zkoušky z češtiny pro cizince (CCE) na online formát, a představuje hlavní principy revize této části zkoušky včetně procesu implementace a zkušeností získaných během celého vývoje online podoby subtestu Mluvení. Současně příspěvek ukazuje, jakým způsobem byly do nové podoby zkoušky promítnuty deskriptory Dodatku ke Společnému evropskému referenčnímu rámci pro jazyky a jaké podpůrné materiály byly vytvořeny pro uživatele zkoušek včetně kandidátů a lektorů.
KATEŘINA VODIČKOVÁ
1 Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince
Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince (dále CCE) je zkouška vysoké důležitosti, vyvinutá a realizovaná Ústavem jazykové a odborné přípravy Univerzity Karlovy. Je určena kandidátům od 16 let a je nabízena na úrovních A1 až C1 podle Společného evropského retenčního rámce pro jazyky (Councile of Europe, 2001, dále SERRJ). Zkouška je dlouhodobě realizována v České republice i v zahraničí a její koncepce i vývoj vycházejí ze standardů zodpovědného a kvalitního jazykového testování, což je každých pět let posuzováno v rámci nezávislého auditu mezinárodní testerskou organizací ALTE (Association of Language Testers in Europe).
Na úrovních A1–B1 se zkouška CCE skládá ze čtyř subtestů, a to Čtení s porozuměním, Poslechu s porozuměním, Psaní a Mluvení, na úrovních B2 a C1 z pěti subtestů, neboť je oproti nižším úrovním zařazen ještě Gramaticko-lexikální subtest. Momentálně jsou aktivní tři zkušební centra v České republice, v nichž skládalo v roce 2025 zkoušku CCE 95 % kandidátů, a devět zahraničních zkušebních center.
Zkouška je koncipována v souladu se SERRJ a jeho Dodatkem (Councile of Europe, 2020). Právě Dodatek SERRJ sehrál v procesu revize ústní části zkoušky klíčovou roli, protože umožnil detailní práci s deskriptory komunikačních jazykových činností a strategií a komunikačních jazykových kompetencí.
Nedílnou součástí vývoje i dlouhodobého rozvoje CCE je důraz na validitu, reliabilitu, praktičnost a spravedlnost. Tyto principy se staly východiskem i pro rozhodování o budoucí podobě ústní části zkoušky.
2 Pandemie jako bod zlomu
Pandemie covidu-19 významně zasáhla také oblast jazykového testování. Zatímco zkoušky bylo možné v některých případech realizovat v kontrolovaných podmínkách tuzemských zkušebních center, administrace zkoušek v zahraničí mohla představovat větší problém. Například tým odborníků stojících za CCE řešil možnosti administrace zkoušky v zahraničích zkušebních centrech v době, kdy předseda zkoušky kvůli pandemickým opatřením nesměl se zkušebními materiály vycestovat z České republiky, a nemohl tak zkoušku v zahraničí administrovat ani se ujmout role examinátora ústní části přímo v zahraničním zkušebním centru. Tvůrci CCE se tudíž ocitli před otázkou, zda se po odeznění pandemických omezení vrátit k původnímu, tedy prezenčnímu modelu ústní části zkoušky, nebo zda využít zkušenosti z období online administrace k hlubší revizi celého subtestu Mluvení. Výsledkem několikaletého procesu byla komplexní proměna ústní části zkoušky CCE na úrovních A1–C1. Revidovaný subtest Mluvení byl v ostrém provozu spuštěn v únoru 2026.
Dočasným řešením se v době pandemie stala v zahraničí hybridní podoba zkoušky. Písemná část zůstala v papírové podobě, zatímco mluvení probíhalo online. Tato zkušenost vedla autorský tým k zásadní otázce: vrátit se po uvolnění opatření k původnímu modelu, nebo vytvořit nový formát ústní části vhodný pro online administraci? S ohledem na udržitelnou budoucnost online zkoušení zvolil ÚJOP UK druhou možnost.
Toto rozhodnutí nepředstavovalo pouze technickou změnu platformy. Převod do online prostředí vyžaduje zásadní promyšlení celé konstrukce subtestu – od testových specifikací přes administraci až po hodnocení.
3 Cíle revize ústní části zkoušky
Hlavním cílem revize bylo posílit férovost, srovnatelnost, spolehlivost a aktuálnost zkoušky. Nový formát měl zajistit, aby výsledky spravedlivě a spolehlivě odrážely současné požadavky na komunikační jazykové činnosti kandidátů v České republice i v zahraničí. Dalším důležitým cílem bylo vytvořit formát vhodný pro online administraci. Zároveň bylo potřeba nově vztáhnout testové specifikace i kritéria hodnocení k Dodatku SERRJ a reflektovat aktuální pojetí komunikačních jazykových činností a kompetencí.
Revize ústní části zkoušky CCE probíhala v letech 2022–2026 a zahrnovala několik navzájem propojených oblastí, neboť dílčí cíle vytvořily dominový efekt. Úprava způsobu realizace vedla ke změnám ve specifikacích testů a tím pádem konstrukci úloh i v přepracování systému hodnocení včetně vytvoření nových hodnoticích kritériích. Na toto vše bylo navázáno stanovení standardu (standard setting, podrobněji např. Hulešová a Vodičková, 2023, či Vodičková a Kacerovská, 2026) a tvorba nových materiálů pro kandidáty i vyučující a školení především examinátorů a hodnotitelů. Přepracování proto proběhlo jako propojený soubor procesů, nikoli jako soubor izolovaných technických úprav.
Původní formát ústní části CCE pracoval na úrovních B1, B2 a C1 s dvojicemi kandidátů a s kombinací globálního a analytického hodnocení, kdy examinátor hodnotil kandidátův výkon podle globální škály a hodnotitel podle analytické škály. Významnou změnu tak představovalo rozhodnutí zkoušet kandidáty na všech úrovních jednotlivě, oddělit roli examinátora a hodnotitele, hodnotit každý výkon nezávisle minimálně dvěma hodnotiteli a používat jednotnou analytickou škálu.
4 Online administrace a praktičnost
Jedním z důležitých rozhodnutí bylo odmítnutí plně distančního modelu s využitím proctoringu. Ukázalo se totiž, že takové řešení, kdy by kandidáti byli v Mluvení zkoušeni ze svých domovů online pod vzdáleným dohledem, přináší v případě CCE více problémů než benefitů, a to zejména omezené či nulové možnosti ověřování ústní interakce, vysoké nároky na technickou vybavenost kandidátů i jejich počítačovou gramotnost, komplikované zabezpečení a problematickou udržitelnost a provozní proveditelnost.
Nová podoba ústní části zkoušky proto využívá online realizaci prostřednictvím platformy MS Teams, avšak stále v kontrolovaných podmínkách zkušebního centra. Kandidát tedy vykonává zkoušku ve zkušebním centru ze zabezpečeného zařízení a s technickou podporou na místě v případě potřeby, ale komunikace s examinátorem probíhá online. Tento model umožňuje pořizovat videozáznamy všech výkonů. Záznamy slouží nejen pro hodnocení, ale také pro kontrolu kvality a případná odvolání.
Významnou součástí revize ústní části zkoušky CCE bylo jednak stanovení standardů, tedy určení skóru na nové škále tak, aby tento skór odpovídal výkonu právě na hranici mezi úspěchem a neúspěchem, jednak celý validační proces ověřující a dokumentující, že nová podoba Mluvení spolehlivě a dlouhodobě vyhovuje nárokům na validní, spolehlivé a spravedlivé jazykové zkoušky.
5 Deskriptory Dodatku SERRJ jako východisko pro nový formát
Nový formát ústní části zkoušky vychází z detailní práce s deskriptory Dodatku SERRJ. Tyto deskriptory byly využity jak při tvorbě testových specifikací, a tedy i jednotlivých úloh, tak při definování hodnoticích kritérií. Vyučující si mohou na základě těchto deskriptorů udělat přesnou představu o dané úrovni a tedy i o tom, co může CCE ověřovat.
5.1 Podpůrné materiály pro kandidáty i lektory
Bližší informace o formátu zkoušky a jejím průběhu včetně subtestu Mluvení je možné získat díky materiálům určeným primárně pro kandidáty CCE a vyučující, kteří studenty k této zkoušce připravují. Pro Mluvení je k dispozici na webu CCE (ÚJOP UK, 2026) pro každou úroveň modelová varianta, Manuál pro přípravu na Mluvení, v nichž jsou obsaženy linky na videoukázky ústních zkoušek a komentované ukázky výkonů v jednotlivých úlohách. Videoukázky celých ústních zkoušek i jednotlivých úloh umožňují kandidátům i lektorům lépe porozumět, jaký výkon se na jednotlivých úrovních očekává.
Vítaným pomocníkem v přípravě k CCE může být také projekt Česky od A do C,[1] který na principu blended learningu vytvořil ÚJOP UK za účelem podpory rozvoje a hodnocení produktivních řečových dovedností v on-line prostředí a zájemci v něm naleznou sady digitálních učebních opor a cvičení i studijní materiály a manuály pro studenty a vyučující vztažené k úrovním A1 až C1.
5.2 Formát ústní části zkoušky
Struktura a obsah celé zkoušky včetně revidovaného subtestu Mluvení jsou popsány právě v příslušných modelových variantách a manuálech. Například v CCE–A2 se nyní Mluvení skládá ze tří úloh, v nichž
[…] má kandidát prokázat, že se dokáže jednoduchým způsobem vypořádat s každodenními situacemi a zvládne v omezené míře produkovat naučené fráze a jednoduchá slovní spojení, jejichž prostřednictvím může popsat problémy, předměty nebo osoby a vyprávět o událostech, které se ho bezprostředně týkají. V úloze 1 […] [k]andidát mluví o sobě a své rodině, o své práci nebo studiu, o svých zálibách, o své minulosti, přítomnosti a svých plánech do budoucna. […] V úloze 2 [… kandidát …] pomocí jednoduchého deskriptivního jazyka detailněji popíše [dva obrázky ze čtyř]. Očekává se od něho samostatný a logicky strukturovaný monolog v délce 1,5 minuty. Poté examinátor […] položí kandidátovi 4–8 otázek týkajících se běžných každodenních činností a preferencí (volný čas, bydlení, práce/studium, cestování apod.). […] V úloze 3 vede examinátor s kandidátem formální dialog. […] [Kandidátovým] úkolem je vyřešit zadanou komunikační situaci a položit examinátorovi 5 otázek. (ÚJOP UK 2025: 10)
5.3 Kritéria hodnocení
Jednou z významných změn redesignu bylo oddělení role examinátora a hodnotitele. Examinátor se během zkoušky soustředí pouze na vedení zkoušky a dialogu či diskuze v příslušných úlohách, zatímco hodnocení probíhá následně na základě videozáznamu. Každý výkon hodnotí nezávisle dva hodnotitelé podle analytické škály. Tento přístup přispívá k vyšší spolehlivosti i transparentnosti hodnocení.
Kritéria hodnocení se liší podle úrovně zkoušky, obecně však sledují především splnění zadání, správnost a rozsah slovní zásoby, správnost a rozsah gramatických prostředků, fonologická kompetence, koherence a koheze či schopnost interakce. Například na úrovni A2 se v CCE v subtestu Mluvení hodnotí v první úloze splnění zadání, správnost použité slovní zásoby a její rozsah, správnost použitých gramatických prostředků a jejich rozsah, ve druhé úloze splnění zadání, správnost použité slovní zásoby a její rozsah, správnost použitých gramatických prostředků a jejich rozsah a totéž se hodnotí i v úloze třetí. Za všechny úlohy dohromady se hodnotí ústní interakce a sociolingvistická kompetence, koheze a koherence a fonologická kompetence.
6 Závěry a zkušenosti
Revize ústní části zkoušky CCE byla vyvolána krizí, ale postupně se proměnila ve strategickou inovaci. Pandemie zviditelnila řadu otázek, které zůstaly relevantní i po skončení nouzového období: jak zajistit dostupnost zkoušky, jak zachovat srovnatelnost, jak udržet kvalitu zkoušky, jak zajistit její zabezpečení a jak zodpovědně reagovat na měnící se potřeby kandidátů, institucí a dalších uživatelů zkoušky.
Výsledným modelem se v případě CCE stal online rozhovor realizovaný s jednotlivými kandidáty v kontrolovaných zkušebních centrech, který umožňuje pořízení videozáznamu, nezávislé dvojí hodnocení podle revidovaných kritérií. Nedílnou součástí celého procesu revize bylo stanovení standardu, příprava materiálů pro uživatele zkoušky, školení zúčastněného personálu a neustálá validace postupů a procesů. V kontextu zkoušky CCE tento model představoval funkční rovnováhu mezi dostupností, spravedlivostí, zabezpečením a praktickou proveditelností. Z toho vyplývá, že online realizaci nelze chápat pouze jako pouhou volbu platformy a prostou digitalizaci obsahu.
Mgr. Kateřina Vodičková, M.A., Ph.D. vystudovala anglickou a českou filologii na Filozofické fakultě Univerzity Palackého, jazykové testování na Univerzitě v Lancasteru a titul Ph.D. získala v oboru český jazyk. Svou profesní dráhu zasvětila češtině pro cizince a jazykovému testování. Češtinu jako cizí/druhý jazyk učí přes čtvrt století a téměř 20 let pracuje pro Výzkumné a testovací centrum ÚJOP UK. S nadšením přednáší v metodických kurzech, je autorkou odborných příspěvků a spoluautorkou učebních materiálů. A stále ráda učí.
LITERATURA
COUNCIL OF EUROPE
2001 Common European Framework of Reference for Languages: Learning, Teaching, Assessment. Cambridge: Cambridge University Press.
COUNCIL OF EUROPE
2020 Common European Framework of Reference for Languages: Companion Volume with New Descriptors. Strasbourg: Council of Europe Publishing.
HULEŠOVÁ, Martina – VODIČKOVÁ, Kateřina
2023 Validation of the Czech Language Certificate Exam with Respect to the Local Context. In: Local language testing. Cham: Springer, s. 35–54. Dostupné z: https://doi.org/10.1007/978-3-031-33541-9_3
VODIČKOVÁ, Kateřina – KACEROVSKÁ, Kateřina
2026 From Face-to-Face to Online: Responsible Innovation of the Czech Language Certificate Exam Speaking Subtest. [příspěvek na konferenci] Mnichov, Německo: ALTE 9th International Conference.
UNIVERZITA KARLOVA, ÚSTAV JAZYKOVÉ A ODBORNÉ PŘÍPRAVY
2025 Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince. Úroveň A2. Modelová varianta a informace o zkoušce. Dostupné z: https://arche.is.cuni.cz/images/zkousky/dokumenty/CCE-A2_MODELOV%C3%81_VARIANTA_2026.pdf
2026 Certifikovaná zkouška z češtiny pro cizince. https://ujop.cuni.cz/cce
[1] Projekt byl financován z Národního plánu obnovy, projekt Transformace pro VŠ na UK. Registrační číslo: NPO_UK_MSMT-16602/2022. ÚJOP UK: Česky od A do C. 2026. https://ujop.cuni.cz/UJOP-548.html
Článek byl pro AUČCJ napsán k 93. konferenci 16. 5. 2026.
