Příspěvek se zaměřuje na projevy vlivu angličtiny na současnou českou slovní zásobu. V souladu s monografií Aleš Klégr – Ivana Bozděchová: Lexikální anglicismy v češtině, 2024 vychází z nastínění možných definic anglicismů a z jejich typologie (materiálové a překladové přejímky a jejich typy), představuje některé nové, v české lingvistice dosud tradičně neuváděné nebo poněkud opomíjené typy lexikálních anglicismů včetně víceslovných (pseudoanglicismy, hybridy, kalky, neosémantismy). Posuzuje potenciál anglicismů především se zřetelem na komunikační oblasti užívání a v konfrontaci s domácími lexikálními jednotkami. Na dokladech excerpovaných z Českého národního korpusu a z internetu průběžně ilustruje textové zapojování a adaptování anglicismů a zvažuje jejich funkčnost.
IVANA BOZDĚCHOVÁ
„Tak mě to celkem hitlo, mega doporučuju.“
„To je prej taky scary.“
„Dropni recommendation.“
„Ještě že máme big screen, tak je to crazy.“
Anglicizace českého lexika: přinášejí anglicismy pro češtinu něco pozitivního?
O vlivu angličtiny na současnou českou slovní zásobu nemůže být pochyb, uvědomují si jej a snad jej i vnímají rodilí mluvčí češtiny. Uvedené úvodní citace představují extrém podmíněný specifičností komunikační situace: jsou to vzkazy náctiletých z komunikačního kanálu Messenger. Pocházejí tedy ze zcela neformálních mluvených a nepřipravených projevů, pro mladou generaci typických. Její příslušníci záměrně užívají, ba možná někdy i komolí prvky angličtiny, aby dosáhli svérázného, sobě vlastního vyjadřování. Angličtina však v podobě anglicismů různého typu zasahuje prakticky do všech oblastí současné komunikace. V tomto výkladu se pokusíme právě se zřetelem na komunikační oblasti užívání anglicismů posoudit jejich potenciál a funkčnost a ilustrovat je (včetně jejich textového zapojování a adaptace) na dokladech excerpovaných především z Českého národního korpusu a z internetu. Vyjdeme ze základních otázek: Co jsou to anglicismy? Potřebujeme je v češtině? a ze základních tezí: Anglicismy představují pro české mluvčí jazykovou výzvu. Ti je aktivně upravují, aby mohly být zapojovány do českého kontextu.
Vymezení anglicismů
Ačkoli je termín anglicismus běžně (nejen) v lingvistice užívaný, a tedy již dávno vžitý, nebývá chápán a definován jednotně. Připomeňme např. jeho stručné vymezení v Akademickém slovníku cizích slov 1995: jazykový prvek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořený. Podrobnější a přesnější definici uvádí Nový encyklopedický slovník češtiny 2017:
anglicismus = jazykový prostředek přejatý z angličtiny do jiného jazyka nebo podle angličtiny v něm vytvořený. Za a. se v širokém smyslu považují prvky všech jazykových rovin a na všech stupních adaptace, v užším smyslu lexikální prostředky přejaté z angličtiny. Motivací pro lexikální výpůjčky jsou chybějící označení pro daný předmět nebo společenský fenomén, roli má i prestiž výchozího jazyka, tj. nezřídka dochází k výpůjčkám slov, jejichž nocionální význam je pokryt domácím slovem, zatímco výpůjčka s sebou přináší nové pragmatické významy. A. pojmenovávají nejen skutečnosti nové (selfie) nebo dosud nepojmenované (např. i některé reálie zemí spjatých s angličtinou), ale často se přejímají jako nová pojmenování pro dříve existující a již pojmenované skutečnosti: shopping center – dříve: nákupní středisko; deadline – lhůta; dress code – etiketa, společenská pravidla oblékání; wellness – rekreace; top modelka – přední modelka apod. V lexikální oblasti se nejčastěji přejímají termíny a slangové výrazy, z terminologie a slangu se a. mnohdy dostávají i do ostatních vrstev slovníku a uplatňují se prakticky ve všech sférách společenské komunikace, tedy i v běžném dorozumívání.
Pro zajímavost ještě úvodem připomeňme několik faktů. Po většinu 20. století se anglicismy v češtině vyskytovaly spíše okrajově. Výraznější byl jejich vliv po 1. světové válce, oslabení nastalo po roce 1948 a od 60. let opět nastal jistý nárůst, obrovský nárůst pak zaznamenalo období po roce 1989 a začátek 21. století. Anglicismy dokládají snahu společnosti držet krok s celosvětovým vývojem a novými trendy v nejrůznějších oblastech (jako je politika, věda a technologie, ekonomika a kultura). Pronikání angličtiny (anglicismů), která je fakticky zprostředkovatelem globalizace, posiluje v češtině (obdobně jako ve všech moderních jazycích) mj. vznik a sjednocování terminologie výhodné v rámci Evropské unie i celosvětově a souvisí s nevídaným množstvím překladů anglofonní beletrie, publicistiky a odborné literatury či přívalem filmů poskytovaných streamovacími službami jako Netflix nebo Voyo.
V následujícím přehledu zmíníme pouze některé vybrané aspekty anglicismů v češtině – podrobněji jsme se jim věnovali jinde: v dílčích studiích a zejména v monografii Klégr – Bozděchová 2024 (odkazujeme tedy na tyto práce).[1] Zde se pokusíme jen přiblížit obsažnost této tematiky a zároveň ilustrovat, jak bývá zejména laickou veřejností často zjednodušována a redukována na některé aspekty anglicismů, nejednotnost jejich formy (psané i mluvené), jejich nesrozumitelnost, nadbytečnost či zpochybňování jejich existence v češtině.
Klasifikace anglicismů
Anglicismy lze klasifikovat z různých hledisek, podrobněji se tomu věnuje zmíněná monografie (Klégr – Bozděchová 2024; tam je také uvedena další odborná literatura na toto téma). Pro představu zde uvedeme dva základní typy anglicismů (a jejich podtypy):
- materiálové přejímky (přejímkové anglicismy)
(i) vlastní přejímky (ne/adaptované): billboard, bestseller, talkshow, random, levl, stejdž;
(ii) pseudopřejímky, tzv. pseudoanglicismy: rockeřina, knihobot (viz níže)
- překladové přejímky vzorců (překladové anglicismy, kalky)
(i) vlastní překladové přejímky, kalky: (a) lexikální (překlad vnáší novou formu i význam podle angl. modelu): chytrý telefon [smart phone], umělá inteligence [artificial intelligence], uhlíková stopa [carbon footprint]; (b) sémantické (překlad vnáší pouze nový význam): (mailová) adresa, epický, impakt, myš (k počítači), (webová) stránka, vlajková loď [flagship];
(ii) pseudokalky (novotvary na základě kalku z angličtiny): (počítačový) vir > zavirovat.
Do češtiny nově zavedený termín pseudoanglicismus označuje falešnou přejímku – v užším pojetí jde o výraz sice složený z anglických slov, ale vytvořený v cílovém jazyce a v angličtině neznámý (beer spa, baby box, OpenCard), dále anglický výraz zkrácený v cílovém jazyce, který zde tak získal nový význam (wellness místo wellness center, parking místo parking lot) a anglické slovo užívané v jiném významu, než ho užívají angličtí mluvčí (tramp, rekreační táborník – v angl. tulák, pobuda, v US běhna, coura; smoking – v angl. dinner jacket, v US tuxedo), V širším pojetí jakýkoli český novotvar vytvořený na základě anglického slova, ale bez anglického modelu a nad rámec adaptace (ajťák, ajťáčtina, elelemko, fitko, hokejista, pušapka, soráč, standupista). Pseudoanglicismy a pseudokalky představují de facto sekundární anglicismy.
Hybridní tvoření – hybridy
Obdobně jako v celé slovní zásobě se i mezi anglicismy uplatňuje tzv. hybridní tvoření, spočívající v kombinování slovotvorných prvků domácího a cizího jazykového původu.[2] V češtině se tyto hybridy tvoří spojováním prvků českých a internacionálních, tradičně pocházejících zejména z latiny, příp. řečtiny, a v poslední době hojně právě z angličtiny. Z hlediska slovních druhů tak vznikají hybridní anglicismy jednoslovné substantivní (popcornovka, eknížka, webinář, prideprůvod, steakobraní), adjektivní (upcyklační, profejkovaný, tweeetovatelný) a slovesné (vygůglovat, prosérčovat, downloadovat, lajknout) i víceslovná substantiva (wellness dovolená, face to face rozhovor, online vzdělávání), adjektiva (fuzzy množinový) a slovesa (IT kontrolovat – ‚umožňuje IT kontrolovat každý kousek desktopu‘). K hybridnímu tvoření dochází podle (anglického) modelu (slim-pračka – slim washing machine, světelný smog – light smog, hospodářský boom – economic boom) i bez anglického modelu (webař, piknikoviště, zavirovat).[3]
Hybridní způsob tvoření anglicismů je značně produktivní, běžně se při něm uplatňují slovotvorné základy (často kořeny) anglických slov, ke kterým se připojují slovotvorné afixy české (příp. zdomácnělé či jiné přejaté než anglické), zejména sufixy, a to většinou analogicky jako při tvoření nových slov daného slovotvorného typu z domácích slovotvorných prostředků (zdá se, že anglické základy dovolují větší kombinovatelnost než české). Analogii (modelovost) tvoření můžeme ilustrovat např. na příbuzných adjektivech v češtině odvozených od anglických slov cool a Google. Vesměs jde o okazionalismy a podobně jako u českých relačních adjektiv je v nich využitím rozličných slovotvorných sufixů široký obecný (relační) význam ‚týkající se toho, co pojmenovává základové slovo‘, konkretizován, specifikován, vyjadřovány jsou jemné sémantické i pragmatické významy a odstíny, hodnocení, expresivita apod.:[4]
cool
coolácký COOLácký kryt na mobil a skiny na notebooky.
coolařský Co říkáte na naše nové video GOING BLIND … https://www.facebook.com › photos – Martin Petřík … že je výborné. Moc se povedlo:) 9 yrs Report. Karolína Jedličková, profile picture. Karolína Jedličková. coolařský;). 9 yrs Report.
coolatý Vzdělávání a rozvoj firem – Mimořádný Coolatý Call – CE-PA
coolovitý Do uzavření dalšího kola soutěže Drátů z coolny máme ještě spoustu času, tak co s ním… Určitě už máte coolovitý absťák a jestli ne, tak určitě drátovací.
coolní „Coolní“ administrátoři nedají na Intel dopustit
coolovský Coolovský žebříček se logicky dočkal řady nesouhlasných reakcí
coolový coolový pánský outfit
coolézní aneb film z dob, kdy měl Guy Ritchie ještě koule natočit nekompromisní, vtipnou a vůbec coolézní záležitost.
coolózní za coolózním vizuálním kabátem se nic zajímavého neskrývá
googlatý Zeměkoule je googlatá
googlovací Uff, selhávaj moje googlovací schopnosti
googlovaný Nejčastěji googlovaný výraz
googlovatelný soutěž o nejhůř googlovatelný název kapely
googlovitý člen čeledi googlovitých
googlový googlový expert, obrázek, email
googlózní Připravte se na „googlózní googlasáž“
degooglovaný nainstalovat čistý de-googlený Android
nagooglovaný Já ale musím zvládnout všechny ty nagooglovaný chytrolínky
odgooglovaný každý si může do telefonu nahrát “odGooglovaný” Android
progooglený Progooglený už je to horem dolem a nic
progooglovaný ubytko v Blatu mám progooglovaný
přegooglovaný jsem už bezradný, bez nálady a přegooglovaný zjišťováním
rozgooglovaný Jak scelit rozgooglovaný život
vygooglený vygooglený text
vygooglovaný přikládám vygooglovaný obrázek
vygooglovatelný materiál lehce vygooglovatelný
zagooglovaný zagooglovaný svět
zgooglený Kéž by šlo z heren ten zgooglený terén v tichosti zase odgooglovat!
zgooglovaný Jsem celý zgooglovaný.
Slovotvorná hnízda anglicismů
Jak výše uvedené příklady ilustrují, anglicismy se vesměs hojně zapojují do slovotvorného systému češtiny, tzn. stávají se východiskem tvoření neologismů.[5] Ty samozřejmě vývojově a v závislosti na různých faktorech (jako je časové období/délka vzniku, závažnost lexikálního významu, komunikační sféra a potřeba / funkčnost) mohou po určité době příznak novosti ztrácet, zároveň se nemusí v domácí slovní zásobě a komunikaci ujmout (např. mnohé ‚trendy‘ výrazy) a z užívání ustupovat obdobně jako neologismy české. V excerpovaném a analyzovaném vzorku anglicismů jsme tak zaznamenali různě početné slovotvorné řady a celá slovotvorná hnízda utvářená obdobně jako slovotvorná hnízda slov domácích.[6] Mnohdy obsahují i slovotvorné varianty (v širokém smyslu synonymní či blízkoznačná pojmenování téže skutečnosti), viz např. příbuzná slova k následujícím anglicismům:[7]
PR professional piarista, píárkář, píárník, píárovec
hashtagger hashtager, hashtagista, hashtagáč, hashtagovač
VIP víajpí, vipák, vipík; vipka, víajpíčko, vipový
person with dreads/dreadlocks dredař(ka) / dredovec / dredista
android user androidista / androidář / androiďák
doodle doodler, doodlík, doodling / doodlování
tweet tweetař, tweetovač, tweeter, tweetující, twit / twít / tvít, tweeteček, tweetování, tweetnutí, tweetokracie, Twiplomacie
blob blobař, blober, blobista, blobování, zblobnutí, blobalizace, blobismus, blobné, blobofil, blobjekt, blobitektura
Youtube youtubko / jútubko, youtubíčko; youtubovat; youtubeování / youtubování, youtubing,youtubizace ; youtubista, youtuber(ka), youtuberák, YouTubák; youtuberský, youtuberácký ; youtuberství, youtubeření, youtubaření, youtubering, youtuberování, youtuberismus; youtubemanie
Tvoření deminutiv a substantiv verbálních
Uvedenou slovotvornou „aktivnost“ anglicismů coby východisek tvoření českých neologismů ilustrujme pro zajímavost ještě na dvou vybraných produktivních slovotvorných typech:
1) Jak je obecně známo, čeština vykazuje značný slovotvorný potenciál pro tvoření deminutiv (názvů zdrobnělých), ta se zároveň běžně využívají v každodenní (zejména neformální) komunikaci a těší se oblibě uživatelů češtiny (někdy se dokonce mluví o jejich nadužívání, např. v oficiálních publicistických projevech). Anglicismy jako výchozí (motivující) slova netvoří při jejich tvoření výjimku, viz např. následující deminutiva (uvádíme je podle gramatického rodu substantiv a s motivujícím anglickým slovem):
ajfounek, ajfouneček (iPhone), bejbísek (baby), berdík (birdie, golf), bifteček, bizíček (biz, business), blekfrajdejíček (Black Friday), blogýsek (blog), bordík (border terrier), fejsík, fejsíček, fejsbůček (Facebook), hejtík (hate), instáček (Instagram), komentík (comment), PIN/pineček, pinčíček (PIN), skajpík (Skype), stejdžík (stage), šopík (shop), topík (top), tweeteček (tweet), trolčáček (troll), wrapáček (wrap), dogýsek (dog)
bárbínka (Barbie), folkařinka (folk music), girlinka (girl)
copýtko (od copywriting), Ajsíkjůčko (ICQ olatforma, ‚I seek You‘), apíčko (APT, aplikace na Google Play), ar-en-bíčko / árenbíčko (RnB, Rhythm&Blues), bíbíčko (BB, Bed&Breakfast; BB cream), bodíčko (body), elpíčko (LP record), jútubko (YouTube), okáčko (OK)
2) Komunikačně potřebná a běžně značně vytížená jsou také verbální substantiva (podstatná jména slovesná primárně pojmenovávající děj); tvoří se paradigmaticky od sloves domácích i anglických (adaptovaných či v češtině utvořených), viz např. v následujícím kontextu:
Zatím se wilfování[8] dostalo do některých otevřených slovníků (kam ho umístili pravděpodobně znudění wilfeři) a také na Wikipedii, kde však heslo moc dlouho nevydrželo. Uživatelé nakonec rozhodli o jeho smazání, zřejmě proto, že nebyli přesvědčeni, že takové slovo opravdu existuje. Kdo ví, možná si ho vymyslel nějaký unuděný britský novinář. Zda obohatí jazyk podobně jako například blogování, gůglování, jútúbování či podkastování, se uvidí. Definitivní verdikt pak vydá nějaký renomovaný slovník, například Merriam Webster. Když ho zařadí na své stránky, bude to oficiální. (Reflex 17, 24.7.2007, s. 50, M. Čermák – Notebook Miloše Čermáka)
Sémantické tvoření (neosémantismy)
Slovotvorbu anglicismů v češtině jsme dosud chápali (a ilustrovali) jako formální tvoření nových slov. Ta však vznikají i sémantickou inovací spočívající ve významově motivovaném novém užití existujícího slova (jeho formy) pro pojmenování jiné skutečnosti (nedochází tedy při něm k formální změně výchozího slova, jen ke změně jeho významu – viz sémantické kalky výše). Sémantické tvoření je v češtině (obdobně jako v jiných jazycích) běžné, uplatňuje se opět i u anglicismů, tzn. v češtině dochází k neosémantizaci (sémantickému kalkování) již existujícího slova na základě angličtiny. Pro ilustraci srov. nové významy (českých) slov motivované významy slov anglických:
- těžit, vytěžit (z angl. mine)
Nové bitcoiny vznikají takzvanou těžbou. Romanticky znějící činnost spočívá v řešení umělých početních úloh, které generuje bitcoinová síť, počítačem. Složitost těchto úloh ovšem roste do extrémních rozměrů a dnes už se běžným počítačem v podstatě řešit nedá. Těží obvykle skupiny těžařů se specializovanými počítači a vytěžené bitcoiny si pak dělí. Je to jako s těžbou čehokoliv – časem se prodražuje, jak se člověk snaží vytěžit obtížněji dosažitelné zásoby zdroje. A co když se vytěží moc bitcoinů? To se nikdy nestane. Vždy se těží jen určité množství této digitální měny, a navíc její maximální množství je pevně dáno. Je to necelých 21 miliónů a bitcoinová síť by podvodně vytvořené bitcoiny nepřijala. Reflex 2014
- být e- (z angl. be e-, electronic, e. do business online, through the internet)
Dobrá zpráva: za pět let už o e-byznysu nebude nikdo mluvit. Špatná zpráva: bude to proto, že jej tou dobou budou všichni běžně provozovat. Kdo nebude e-, nebude v byznysu. To se týká i vás. HN 2000
- z jiného hrníčku (z angl. be a different cup of tea, srov. ‚z jiného soudku‘)
A co říct o filozofii, o metafyzice? Dennodenně ji z nejrůznějších důvodů pohřbívají: tu empirikové 18. století, tu Hegel a Marx, jakož i pozitivisté všech druhů, Wittgenstein atd. Přesto ta ubohá, tolikrát zmasakrovaná dívčina vstává z hrobu, netušíc, že je už dávno mrtvá, a vesele si vykračuje. Sice neví kam, ale to neví nikdo, to už je z jiného hrníčku HN 2000
K čemu jsme dospěli
Angličtina je v současnosti nesporně nositelem globalizačních tendencí v moderních jazycích, tedy i v češtině. Příklady v tomto příspěvku uvedené ilustrují, jak se anglicismy stávají součástí slovníku a slovotvorné praxe českých mluvčích. Zároveň však obecně máme poměrně zjednodušenou představu o tom, jakým způsobem se vliv angličtiny do češtiny promítá. Podíl na této představě mj. mají média, která se s oblibou tématu věnují, avšak stereotypně problematiku anglicismů zužují na užívání anglických slov v češtině a často ji demonstrují právě na česko-anglickém vyjadřování mladých lidí (viz úvodní příklady). Značně zjednodušující představu o anglicismech jako o slovech nebo idiomech, která jsou svou formou rozpoznatelně anglická,[9] zužující anglicismy jen na „viditelné“ (materiálové) přejímky, je třeba rozšířit o velmi početné „neviditelné“ anglicismy, lexikální a sémantické kalky. Dá se říci, že existuje škála této „viditelnosti“ (rozpoznatelnosti) od zcela viditelných neadaptovaných materiálových přejímek, přes „částečně“ viditelné hybridní kalky po (téměř) neviditelné překladové přejímky, lexikální a sémantické kalky, které se v současnosti dostávají do popředí odborného zájmu o anglicismy v mnoha evropských jazycích. Tím ovšem „neviditelný“ vliv angličtiny zdaleka nekončí. Probíhající výzkumy naznačují, že angličtina generovaná umělou inteligencí (AI agents, chatboty a překladači) začíná výrazně ovlivňovat samotný styl vyjadřování v jiných jazycích, např. formulace grantových žádostí, a platí to i o češtině.
Odpověď na úvodní otázku „Přinášejí anglicismy pro češtinu něco pozitivního?“ tak není jednoduchá ani jednoznačná. Anglicismy rozšiřují českou slovní zásobu o nové pojmy a nová synonyma (úroveň – level) a pomáhají aktualizovat češtinu v globalizujícím se digitálním prostředí. Mluvčí je kreativně zapracovávají tvaroslovně a slovotvorně do lexika a pracují s nimi prakticky na všech stylových rovinách v mluvené i psané komunikaci. Zároveň anglicizace češtiny vede k výrazné generační obměně, a patrně i ochuzení slovní zásoby a přináší zcela nové slovotvorné faktory, které ne vždy přispívají k vytříbenému vyjadřování. Jinými slovy za pozitiva anglicismů platí čeština svou daň a zčásti i vlivem angličtiny bude čeština 21. století vypadat (trochu, o dost?) jinak, než jsme ji znali.
LITERATURA
- Adam, Robert 2012: Anglicizace češtiny a českého komunikačního prostoru. In: Hasil Jiří (ed.), Přednášky z 55. běhu Letní školy slovanských studií. Praha: FF UK, s. 21–36.
- Bozděchová, Ivana 2017: Anglicismy v českém lexiku. In: Petr Karlík – Marek Nekula – Jana Pleskalová (eds.), Nový encyklopedický slovník češtiny. NLN.
- https://www.czechency.org/slovnik/ANGLICISMY V ČESKÉM LEXIKU
- Bozděchová, Ivana 2024: Jsou anglicismy v češtině státem ve státě? In: Bozděchová, Ivana – Niševa, Božana – Skwarska, Karolína (eds.): Česká slovotvorná koncepce v kontextu slovanské jazykovědy. Praha: Academia, s. 213–223.
- Bozděchová, Ivana – Klégr, Aleš 2021: Pseudoanglicisms in Czech. Between borrowing and neology. In: Ramon Martí-Solano – Pablo Ruano San Segundo (eds.): Anglicisms and Corpus Linguistics. Berlin: Peter Lang, s. 137–157.
- Bozděchová, Ivana – Klégr, Aleš 2022: Pseudoanglicismy: české neologismy z anglických slov. Slovo a slovesnost 83, č. 1, s. 3–27.
- Bozděchová, Ivana – Klégr, Aleš 2023: Čeština a angličtina v průsečíku lexikálních hybridů. Bohemistyka 1, s. 19–38.
- Görlach, Manfred 2003: English Words Abroad. Amsterdam/Philadelphia: John Benjamins.
- Janovec, Ladislav 2007: K projevům jazykových vývojových tendencí v současné češtině. Naše řeč 90, č. 2, s. 57–66.
- Klégr, Aleš – Bozděchová, Ivana 2022: Opomíjené kategorie českých anglicismů: lexikální a sémantické kalky. Časopis pro moderní filologii 104, s. 208–229.
- Klégr, Aleš – Bozděchová, Ivana 2024: Lexikální anglicismy v češtině. Praha: Karolinum.
- Klégr, Aleš – Bozděchová, Ivana: English-based calques in present-day Czech and the invisibility scale (v tisku RiCOGNIZIONI)
- Svobodová, Diana 2007: Cizojazyčné lexikální přejímky v komunikaci na chatu. Naše řeč 90, č. 2, s. 67–80.
- Svobodová, Diana 1999: Derivované anglicismy v české slovní zásobě. In: Jazykověda – Linguistica 3. Ostrava: FF OU, s. 203–209.
- Šimandl, Josef (ed.): Slovník afixů užívaných v češtině. Praha: Karolinum, 2016. https://www.slovnikafixu.cz
[1] Tato monografie (https://karolinum.cz/knihy/klegr-lexikalni-anglicismy-v-cestine-29819), z níž příspěvek částečně vychází, uvádí do problematiky anglicismů, různých teoretických pojetí, možných přístupů ke klasifikaci a hodnocení anglicismů, na základě téměř 2,5 tisíce dokladů.
[2] V české lingvistice se tradičně za hybridní tvoření považuje pouze spojení domácího slovotvorného základu (nejčastěji kořene slova) s cizím slovotvorným prostředkem, především při sufixaci (syn + -or > synátor). V našem (a zde představeném pojetí) hybridy chápeme šířeji, tedy i spojení cizího / přejatého slovotvorného základu s domácím slovotvorným prostředkem; zdůvodnění tohoto širšího pojetí viz podrobněji Bozděchová – Klégr 2023, Klégr – Bozděchová 2024.
[3] Blíže viz Bozděchová – Klégr 2023.
[4] Srov. zřetelné obecné významy některých sufixů uvedené ve Slovníku afixů užívaných v češtině:
-atý
- Od substantiv ojediněle pro označení nedynamických příznaků substancí odkazem (1) k jevům abstraktní povahy: bohatý ← bůh v původním významu ,dostatek, štěstí, podíl‘, hanbatý/hambatý ← hanba, popř. hamba. Výrazně početnější je skupina adjektiv odkazující (2) k nápadnému konkrétnímu znaku, jehož je označovaný jev obvykle nositelem: ženatý, chlupatý, špičatý, hranatý, zubatý, ostnatý, kudrnatý, vousatý, hrbolatý, plešatý, řapíkatý, hlavatý, rohatý, šupinatý, hrbatý, vlasatý, brýlatý,
(4) na základě podobnosti jinému jevu: košatý, kulatý, baňatý, šišatý, bambulatý, natí: viz
- Z adjektiv omezeně, většinou (5) vyšší míra vlastnosti: nahatý, dlouhatý, malinkatý, maličkatý, malilinkatý. Přípona slouží rovněž k adaptaci přejatých adjektiv: blonďatý.
-ovitý
(1) připomínající to, co označuje základové substantivum: válcovité tělo, kýčovitý obrázek, věžovitá stavba.
(2) mající v hojné míře to, co označuje základové substantivum: kopcovitá krajina, uhrovitá tvář, šlachovitý muž.
-ovský
(1) význam vztahový: královská koruna, žákovská knížka, silvestrovská zábava, otcovská autorita, soudcovská nezávislost, krejčovská dílna;
(2) podobnostní: čertovský (příznačný pro čerta, připomínající čerta), otcovský tón (jak bývá obvyklý u otce). S tímto významem je sufix -ovský velmi produktivní u vlastních jmen: Hrabalova postava (postava díla od B. Hrabala) vs. hrabalovská postava (člověk připomínající takovou postavu), podobně švejkovský úsměv, kafkovská situace.
Některá adjektiva vzniklá na konci 20. století, jako webovský, internetovský, jsou na ústupu ve prospěch odvozených adjektiv na -ový: webový, internetový.
[5] Příklady slovotvorné adaptace anglicismů zde ponecháváme stranou; bližší rozlišení adaptace a tvoření nových slov (u anglicismů) viz podrobněji Bozděchová – Klégr 2022; Bozděchová 2024.
[6] Viz též Bozděchová 2024.
[7] Uvádíme pouze příbuzná slova v našem materiálu doložená bez ohledu na frekvenci a bez nároku na úplnost slovotvorných hnízd uvedených anglicismů.
[8] Tamtéž v textu, z něhož pochází úryvek, viz objasnění původu a významu slovesa wilfovat:
A pak zjistíte, že uběhla půlhodina a vy se celou tu dobu na Internetu jen tak zbůhdarma plácáte. Ťuknete se do čela a řeknete: “Co jsem to vlastně hledal?” případně, pokud chcete být světoví: “What I was looking for?” Angličané mají odpověď. Prostě jste tu půlhodinu jen tak wilfovali. “To wilf” je nové slovo, které počátkem dubna ohlásil britský tisk a které vzniklo z počátečních písmen již položené a výše zmíněné otázky: “What was I looking for?”
[9] Srov. Görlach 2003: 1: „An Anglicism is a word or idiom that is recognizably English in its form (spelling, pronunciation, morphology, or at least one of the three), but is accepted as an item in the vocabulary of the receptor language.“
doc. PhDr. Ivana Bozděchová, CSc. (Ústav českého jazyka a teorie komunikace, Filozofická fakulta Univerzity Karlovy v Praze)
Vystudovala obor čeština – angličtina na FF UK, kde vyučuje český jazyk do současnosti. Učila jej také v USA (University of Nebraska at Omaha, 1990–1991, Stanford University, 1991–1992) a v Korejské republice (Hankuk University of Foreign Studies, 2010–2012). Na FF UK se zabývá přípravou učitelů českého jazyka i dalších bohemistů, specializuje se na lexikologii, slovotvorbu a terminologie. Napsala dvě vědecké monografie (Tvoření slov skládáním, 1994; Současná terminologie (se zaměřením na kolokační termíny z lékařství, 2009) a jednu ve spolupráci (Klégr. A. – Bozděchová, I.: Lexikální anglicismy v češtině, 2024), jednu učebnici (Korespondence v češtině: příručka pro cizince, 2015) a jako spoluautorka se podílela na tvorbě učebnic českého jazyka pro střední školy (vydané v SPN, Didaktis).
Foto: M. Hundák
Článek byl pro AUČCJ napsán k 89. konferenci 31. 5. 2025.
